Anketa

Kdo z lídrů parlamentních stran je podle vás nejvíc nemorální?

Mirek Topolánek

56%

Jiří Paroubek

38%

Cyril Svoboda

2%

Karel Schwarzenberg

2%

Ondřej Liška

1%

Vojtěch Filip

1%

V hodnocení odborné úrovně současných čelních politiků je veřejnost nejednotná. O tom, že jsou na vyšší odborné úrovni než jejich komunističtí předchůdci, je přesvědčena jen polovina lidí (52 procent).

Foto: ČTK

Morálka pokulhává

Ještě kritičtěji se veřejnost dívá na morální kvality dnešních politiků. Pouze pětina lidí si myslí, že jsou čestnější a poctivější než představitelé minulého režimu, a dvě pětiny populace (40 procent) takovou myšlenku dokonce rezolutně odmítají.

V pondělí STEM zveřejnil výsledky známkování politiků. V něm uspěl premiér Jan Fischer, politika jako celek je ale na propadnutí. Více TADY.

Lidé také v poslední době nebývalou měrou trpí pocity strachu. Úzkosti a nejistoty. Podrobnosti ZDE.

Sešup hlavně v morálce

Názory na odborné a morální kvality politiků, stejně jako na jejich privilegia a respekt k veřejnému mínění, jsou nejkritičtější od první poloviny 90. let, kdy je agentura STEM začala systematicky sledovat. Zatímco v roce 1993 považovali tři ze čtyř lidí tehdejší politiky za odborně zdatnější než byli ti komunističtí, dnes jich je o třetinu méně (52 procent oproti 73 procentům).

O tom, že morálními vlastnosti převyšují současné politické elity vedoucí komunistické funkcionáře minulého režimu, byla v roce 1993 přesvědčena téměř polovina lidí, nyní tento názor zastává pouze pětina lidí (20 procent oproti 47 procentům).

Jestliže v první polovině 90. let tvořila skupina lidí přesvědčených o tom, že politické elity nemají větší výhody a privilegia než politici předchozího režimu, zhruba třetinu populace, o dnešních vrcholných politicích si to myslí jen 16 procent lidí. O polovinu se snížil podíl lidí přesvědčených o tom, že politici při svém rozhodování přihlížejí k mínění obyčejných lidí (z 28 procent v roce 1993 na 13 procent v aktuálním šetření).

Průzkum provedla agentura STEM ve dnech 2. až 11. ledna 2010 na souboru 1297 respondentů Čechů starší 18 let.