Fischer potvrdil konec radaru. Topolánek varuje, Paroubek jásá

Anketa

Kdo podle vás nejvíc vydělá na tom, že v Česku nebude americký radar?

Česko, protože nebude terčem teroristů

73%

USA, protože ušetří

4%

Írán, protože USA nebude mít protizbraň

2%

Rusko, protože porazilo USA

20%

Někdo jiný

1%

Jan Fischer ji potvrdil ve čtvrtek v poledne. Americký prezident Barack Obama mu volal krátce po půlnoci. "Bylo to 0:21 pražského času," upřesnil premiér. Ten informaci vzal na vědomí a obratem informoval i prezidenta Václava Klause.

"Možnosti, že američtí spojenci od úmyslu vybudovat protiraketový štít mohou ustoupit, jsme si byli vědomi," řekl Fischer. Dodal, že mu Obama přislíbil, že USA budou s Českem i nadále jednat o vědecké a technologické spolupráci.

Prezident Václav Klaus uvedl, že americký krok není pro toho, kdo sledoval dění, žádným překvapením. "Já jsem přesvědčen, že to není ochlazení vztahů mezi ČR a USA," řekl prezident.

Podrobné vysvětlení do Česka přivezla delegace zástupců amerických ministerstev obrany a zahraničí. Jednali s ní premiér i ministr zahraničí Jan Kohout. Český ministr obrany Martin Barták je právě v USA, vláda je ve spojení i s ním.

Poslechněte si oficiální vyjádření Jana Fischera a Jiřího Paroubka

Video: Pavel Šuba

O bezpečí Evropy se nerozhoduje v Rusku

MInistr zahraničních věcí Jan Kohout řekl, že i přes přerušení protiraketového programu bude pokračovat spolupráce na poli vědy a výzkumu, která byla na existenci radaru v Česku navázaná.

"Rozhodnutí vychází z nového hodnocení bezpečnostních hrozeb. Ty aktuální jsou podle USA nyní na straně raket krátkého a středního doletu. Proto systém protiraketové obrany Evropy bude i nadále pokračovat na půdorysu Aliance," řekl Kohout po jednání s delegací USA.

Podle Kohouta bude nyní záležet pouze na naší aktivitě, jak se Česko zapojí do tohoto systému.

"Máme také zájem na spolupráci s Ruskem, ale obrana Evropy se řeší v Praze, Washingtonu a Bruselu, nikoliv v Moskvě," reagoval ministr na plány USA vést dialog s Ruskem.

Česko se bude muset přizpůsobit, míní Vondra

"Budeme se muset této situaci přizpůsobit. Protiraketový obranný štít byl projektem Spojených států a my jsme se k němu postavili čelem," řekl Alexandr Vondra.

"Senátorský klub ODS je vážně znepokojen Obamovým rozhodnutím, kterým zpochybňuje pozici spojenců v Evropě," řekl předseda senátorského klubu ODS Tomáš Julínek.

"Prezident Obama se narozdíl od předchozí vlády rozhodl jít cestou dialogu s Ruskem. Náš transparentní přístup k původnímu projektu protiraketového štítu může k úspěchu takového jednání pomoci," domnívá se Vondra.

Dodal také, že v případě neúspěšných jednání doufá v plnění všech závazků, které Spojené státy ke svým spojencům ve střední Evropě mají.

Filip: Obama vyslyšel přání občanů Česka

"Vítáme rozhodnutí perzidenta Obamy, který vyslyšel přání a názor většiny obyvatel České republiky," komentoval rozhodnutí amerického prezidenta přerušit protiraketový program v Česku a Polsku předseda KSČM Vojtěch Filip.

"Spojené státy si uvědomily, že nebezpečí pominulo. Je to realistický krok, který povede ke zklidnění vztahů mezi Spojenými státy, Ruskem a Čínou," dodává Filip.

Topolánek: USA o nás ztrácejí zájem

Předseda ODS Mirek Topolánek, který stál loni v době podpisu obou hlavních radarových smluv v čele vlády, uvedl, že změna postoje Washingtonu je výrazem ztráty zájmu USA o středoevropský prostor. "Nás to staví do pozice, kterou známe z posledních 100 let ve střední Evropě, že nejsme ukotveni pevně partnersky, bezpečnostně, spojenecky. A to je jisté ohrožení, tak to vnímám," řekl Českému rozhlasu .

Dodal, že dvě desítky let po pádu totality ČR stále neví, kam přesně patří. "Jsme demokracií velmi nezralou, a tak nás vidí i naši evropští partneři," poznamenal Topolánek.

Schwarzenberg: Je to ústupek Íránu a Rusku

Exministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který podepisoval za českou stranu jednu ze smluv o radaru, vnímá dnešní krok jako pokus Spojených států o vstřícný krok vůči Moskvě i Teheránu před zahájením říjnových rozhovorů šesti velmocí a Íránu.

"Já jsem to (protiraketovou obranu) vždycky viděl pouze v souvislosti s americkou politikou vůči Íránu a Střední Asii. Teď jsem čekal, že něco podobného přijde, když jsem se dočetl, že začínají rozhovory v Turecku s Íránem," řekl Schwarzenberg. Washington podle něj doufá, že Rusové, kteří proti umístění protiraketového systému v ČR a Polsku ostře protestovali, se nyní projeví jako "kladní spoluhráči", kteří s Íránem Američanům pomohou.

Schwarzenberg podotkl, že umístění části amerického protiraketového deštníku v ČR prosazoval. "Já to považuji za důležité, vždy jsem to podporoval, ale když se náš hlavní spojenec rozhodl pro něco jiného, tak pánbůh s ním, to přece není porážka," řekl.

Druhou ze smluv podepsala tehdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová, která na podporu radaru dokonce zazpívala píseň.
"Podle mého mínění to nemá nic společného s reálným hodnocením raketových hrozeb nebo celého systému protiraketové obrany. Já jsem přesvědčena, že Spojené státy a NATO se k protiraketové obraně vrátí a lze jen doufat, že to nebude příliš pozdě," uvedla.

Paroubek kritizuje Havla a Schwarzenberga
 

Předseda ČSSD Jiří Paroubek označil toto rozhodnutí za vítězství českého lidu. "Já jsem rád, že vývoj nám dal za pravdu. To, co říkáme téměř tři roky, že se potvrdilo - že neexistují důvody pro to, aby tady ten protiraketový štít USA vznikl," řekl Paroubek. Podle jeho názoru neexistuje reálné nebezpečí ze strany Íránu, proti kterému byl štít podle amerických vyjádření zamýšlen. Podle předsedy ČSSD se také potvrdilo, že technicky nebyl štít na dostatečné úrovni a také nebyl součástí kolektivní obrany NATO.

Politici jako exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), exprezident Václav Havel či předseda ODS a někdejší premiér Mirek Topolánek by se podle Paroubka měli "nad sebou zamyslet, do jakého dobrodružství zemi hnali".

"Prokázalo se, že bezpečnostní politika ČSSD v souvislosti s uvažovanou dislokací radiolokátoru byla správná," dodal pro tn.cz stínový ministr obrany za ČSSD Petr Hulinský. "Byla to vláda Jiřího Paroubka, která jednání o radaru zahájila," zdůrazňuje naopak mluvčí ODS Martin Kupka.

Komunisté a Ne základnám jsou spokojeni

Jan Májíček z hnutí "Ne základnám!" poslední vývoj vidí jako velké vítězství české veřejnosti. "Americká administrativa by se úplně jinak rozhodovala, kdyby zde byly ratifikovány obě proradarové smlouvy, k čemuž nedošlo díky aktivnímu odporu občanů ČR," poznamenal. Američané podle něj o masivním odporu dobře věděli. Hnutí nyní bude monitorovat další vývoj a přeje si, aby podepsané "radarové" smlouvy byly zcela zrušeny.

"Samozřejmě to je potěšitelná zpráva pro nás pro všechny, kteří jsme bojovali o to, aby u nás radarová základna nebyla, a pokud by měla být, tak jedině aby o tom občané rozhodli v referendu," řekla poslankyně za KSČM Soňa Marková.

Předseda Strany zelených Ondřej Liška pokládá vývoj okolo plánované základny za potvrzení skoro tři roky starých slov zelených, že administrativa nastupující po prezidentu Georgi Bushovi kontroverzní projekt přehodnotí.

"Jsem rád, že se podařilo dosáhnout toho, že původně dvoustranná záležitost je projednávána v Severoatlantické alianci a že plán je součástí širší snahy o zabezpečení euroatlantického prostoru," poznamenal Liška. Dodal, že USA se musí i nadále snažit o spolupráci s Ruskem v bezpečnostních otázkách a také vytrvat v tlaku na Írán kvůli jeho spornému jadernému programu.

Radují se i starostové

"Po třech letech je to velice příjemná a dobrá zpráva a je vidět, že jsme proti tomu monstru nebojovali nadarmo. Velmi by mě zajímalo, co tomu říkají Topolánek, Barták, Vondra, Parkanová i Cyril Svoboda, kteří stavbu vehementně prosazovali," prohlásil starosta Trokavce Jan Neoral, jeden z největších odpůrců stavby.

Zpráva potěšila i starostu Rožmitálu pod Třemšínem Josefa Vondráška. "Pokud je to pravda, tak načneme flaštičku a oslavíme to. Bylo by dobře, kdyby USA od protiraketové obrany ustoupily a daly nám pokoj," uvedl. Příbramský starosta Josef Řihák považuje celou věc za neúspěch bývalé vlády, která podle něj radar arogantním způsobem prosazovala, aniž vše dobře vysvětlila. "Takže jsem určitě rád, že tady radar nebude," dodal.

Podle starosty Mirošova Vlastimila Sýkory je dobře, že skončí "šílenství", které obce odtahovalo od práce. "Rád bych ale jako český občan věděl, jak bude zajištěna ochrana naší země před cizími raketami, tedy jaká je alternativa," podotkl. Podle něj byla většina činností, jimiž byli starostové kvůli radaru zaměstnáváni, marná, na druhou stranu ale prý šlo o dobrou životní zkušenost.

Vládou slíbené stovky milionů korun, které měla od státu získat dvacítka "radarových" obcí, už podle starostů nepřitečou, i když je vládní komise pro rozvoj Brdska, ustavená před dvěma lety, nevázala na stavbu radaru a tvrdila, že mají pomoci zanedbané krajině. "Ze slibovaných 1,25 miliardy korun zatím obce dostaly 13,5 milionu korun pouze na projekty," podotkl Neoral.

Ministerstvo financí podle něj dopisem slíbilo, že čtyři obce, které už určité stavby rozjely - Strašice, Spálené Poříčí, Mirošov a Trokavec - získají od státu do 15 procent z celkových nákladů stavby a čtvrtinu z ceny projektů. "Spíš ale počítám, že to nedostaneme, což by ale bylo velmi podrazácké, protože oni (politici) nás do těch akcí natlačili," řekl Neoral. Ministerský dopis podle něj dále říká, že obce, které ještě s ničím nezačaly, nedostanou nic.

Poslanci radar stejně neschválili

Smlouvy, které loni podepsali ministři zahraničí a obrany obou zemí, byly na české straně ratifikovány jen v Senátu, Sněmovna se jimi nezabývala. Proti plánu na vznik základny se konaly demonstrace a protesty.

Americký prezident Barack Obama v noci telefonoval českému premiérovi Janu Fischerovi a podle informací z diplomatických zdrojů mu sdělil, že Američané plány na vznik radaru opouštějí. Obamova administrativa v minulých měsících přehodnocovala navrhovaný systém. Dnes má s výsledky hodnocení seznámit delegace amerických ministerstev zahraničí a obrany Varšavu a Prahu.