Rok 2029 podle Havla: jasnější ústava a poctivější strany

1. Česká republika by měla v příštích letech dospět k jednoznačnější ústavě.

2. Měla by s EU sdílet její listinu základních práv.

3. Politické strany by měly přestat "rozhodovat v příšeří".

4. Stát by měl mnohem více spoléhat na občanskou společnost.

5. Lidé by měli více ctít mravní řád.

To je pět zřejmě nejpodstatnějších věcí, které by se v Česku měly odehrát za příštích dvacet let. Tedy alespoň si to myslí někdejší disident a exprezident Václav Havel.

Kromě upravené ústavy by Česko podle Havla mělo mít také nový volební zákon a s EU by mělo sdílet "její listinu artikulující okruh základních civilizačních hodnot a ideálů". Posílit by se podle něj mělo mravní cítění a slušnost všech občanů.

Dále čtěte:
- Klaus dorazil na Havlův koncert a chválil ho za rok 1989
- Havel: Za pravdu a lásku sklízím posměch
- Havel měl dostat Nobelovku, tvrdí Albrightová

Příkladem by měli jít politici. "Nebude například myslitelné, aby politici soudili Ústavní soud nebo se před volbami podbízeli voličům apelem na jejich předsudky nebo se navzájem špehovali," řekl.

Pilířem státu by podle Havla měla být občanská společnost, která je prý nejlepší obranou proti každému pokusu uzurpovat moc. Po desetiletích potlačování se ale podle něj rodí těžko. "Za dvacet let bude daleko rozvinutější než dnes. Stát se jí nebude bát, ale bude na ni naopak hrdý," řekl Havel.

Politické strany podle něj musí pochopit, že tu nejsou proto, aby "kdesi v příšeří rozhodovaly o tom, co má viditelný stát udělat". Měly by se v nich naopak rodit politické osobnosti, které by pak strany nabízely voličům. Problém financování stran by se podle Havla dal vyřešit tím, že by u národní banky měly zvláštní fond se svými účty. "O svých zdrojích a výdajích by samozřejmě strany rozhodovaly samy. Bylo by zde ale nezávislé místo, které by vklady profesionálně obhospodařovalo a řádně zdaňovalo," uvedl.

V české veřejném a politickém životě je podle Havla možné vypozorovat dvě základní tradice: "masarykovskou", která se hlásí ke spoluodpovědnosti za svět a otázku českou chápe jako otázku lidskou a tradici "sobecky čecháčkovskou". Ta se podle něj na cizince dívá s nedůvěrou. "Když se to smí, velmi halasně vykřikují nositelé této tradice cosi o našich blíže nespecifikovatelných národních zájmech, a když se to nesmí, naopak se přihrbí, začnou se starat sami o sebe a vyčkávat, jak to všechno dopadne," prohlásil.

V Havlově vizi budoucího Česka by měla zvítězit spoluodpovědnost za svět.

"Před dvaceti lety jsem řekl, že naše země nevzkvétá. To bych dnes už říci nemohl. Naše země vzkvétá, ale občas dost divně," poznamenal Havel v závěru projevu. Pozastavil se nad tím, že "spotřebováváme stále víc energie a ještě se tím chlubíme", nevadí, že si kvůli zisku znetvořujeme krajinu a z "pseudovlasteneckých důvodů" komplikujeme život občanům lpěním na národní měně.

Málo si prý také všímáme toho, kdo se skrytě snaží ovládat infrastrukturní sítě či strategické firmy a stavby. "Nepoučili jsme se, opakujeme chyby, které jiní mají dávno za sebou. Chceme hrát hru, ale bojíme se jí dát pravidla," řekl.

Video: TV Nova