Počet exekucí přesáhl v Česku jeden milion. Zabavování majetku tak postihlo až pět procent Čechů, tedy každého dvacátého. Více čtěte tady. Ekonomové navíc předpokládají, že letos jich ještě vlivem ekonomické a finanční krize ještě přibude.

Přestože nikomu návštěvu exekutora nepřejeme, přinášíme vám praktické rady, jak zabránit, aby vám exekutor vzal vše.

Exekutor nejčastěji začne zabavovat část mzdy či obstaví bankovní účet. V krajním případě začne rozprodávat majetek. Všechno vám ovšem zabavit nemůže.

Exekutor může vzít i přídavky na děti

Je jen málo příjmů, na které exekutor nemůže. Dlužníkovi vždy zůstanou celé dávky v hmotné nouzi, které vyplácí obecní úřady, jednorázové dávky státní sociální podpory jako porodné či pohřebné, pravidelný příspěvek na bydlení a dávky sociální péče. Na ně mají nárok zdravotně postižení.

Kromě pravidelné mzdy si ale exekutor vezme i část nemocenské, ošetřovného za péči o nemocného člena rodiny, mateřské, důchodu, stipendia či podpory v nezaměstnanosti. Tabu nejsou ani přídavky na děti či rodičovský příspěvek, vypočítává Občanský soudní řád.

Z těchto příjmů zůstane dlužníkovi jen nezabavitelné minimum. To se stanoví na základě životního minima dlužníka a normativních nákladů na bydlení, které stanovuje stát. Částka se zvyšuje i za každé vyživované dítě a manžela či manželku.

Výše minima závisí rovněž na tom, komu dotyčný dluží. Pokud je mezi věřiteli stát či dlužník neplatí výživné, neboli musí uhradit takzvané přednostní pohledávky, zůstane mu na živobytí méně, než když dluží třeba bance či nebankovnímu poskytovateli půjček. Rozdíl mezi těmito případy činí maximálně 2574 korun za měsíc. Spočítejte si, kolik by bylo vaše nezabavitelné minimum.

Exekuce platí i pro lidi se splátkovým kalendářem
 

Například muž, který má příjem 12 tisíc korun čistého, manželku a dvě děti a nedluží státu, bude domů nosit nejvýše 11 tisíc korun. Zbylá tisícovka půjde na úhradu dluhů včetně odměny exekutora. Pokud by měl dotyčný dluhy i u státu nebo neplatil výživné na děti, zůstalo by mu z platu deset tisíc korun.

V podobné situaci se ocitnou i dlužníci, kterým soud povolil takzvaný osobní bankrot, neboli oddlužení splátkovým kalendářem. "S tím rozdílem, že splátkový kalendář má povahu přednostních pohledávek,“ upřesňuje Alena Doubková z Poradny při finanční tísni.

Pokud by výše uvedenému muži soud povolil osobní bankrot, zůstalo by mu z výplaty deset tisíc korun a zbytek by šel na umoření dluhů. Spočítejte si, za jakých podmínek by vám soud povolil osobní bankrot.

Dlužníkovi se výrazně zkomplikuje život, pokud mu výplata chodí na bankovní účet, který exekutor obstavil. Exekutor totiž může požádat banku, aby na účtech dlužníka zablokovala veškeré peníze až do výše dluhu zvýšeného o náklady na exekuci.

"Stávalo se, že se dlužníci najednou dostávali do situace, kdy byli úplně bez prostředků. Zaměstnavatel jim strhnul exekuční splátky, na účet poslal nezabavitelné minimum, ale ani k němu dlužník neměl přístup. Banka nemůže zkoumat, odkud peníze na účet přišly. Jen je na příkaz exekutora zablokuje,“ dodává Doubková.

Můžete vybrat dvojnásobek životního minima

Loňská novela Občanského soudního řádu dává dlužníkům s obstaveným účtem šanci, jak se aspoň k nějakým penězům dostat. Jednorázově si mohou vybrat částku do výše dvojnásobku životního minima, tedy 6252 korun.

Pak může dlužník požádat zaměstnavatele, aby mu výplatu dával buď hotově, nebo posílal například poštovní poukázkou, radí na svých webových stránkách úřad Veřejného ochránce práv. Spočítejte si své životní minimum.

Pokud exekutor nezískal dlužnou částku z bankovního účtu dlužníka ani z jeho mzdy, může začít zabavovat a prodávat jeho majetek. I v tomto případě platí, že nesmí dlužníkovi vzít vše. Zabavit nelze běžné oděvy, snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, zdravotnické potřeby, které dlužník vzhledem ke svému zdravotnímu stavu potřebuje, a hotovost do výše dvojnásobku životního minima.

Exekutor by rovněž neměl mít právo zabavit obvyklé vybavení domácnosti, které dlužník nezbytně potřebuje k životu. Jenže v tomto bodě hodně závisí na úsudku samotných exekutorů. Žádný zákon nestanoví, jaký majetek člověk k životu potřebuje.

"Třeba pračka může být podle jednoho exekutora zabavitelná, podle jiného ne. Záleží na tom, jak exekutor vyhodnotí potřeby rodiny. Podobné je to s ledničkou. Existují exekutoři, kteří prohlásí, že ji člověk k životu nepotřebuje, protože si může nakupovat potraviny každý den, a nemusí je tedy skladovat. Pokud ale používá léky, které je třeba uchovávat v chladnu, ledničku k životu nezbytně potřebuje a exekutor by ji neměl zabavit,“ uvádí příklady z praxe Doubková.

Pokud se dlužník domnívá, že mu exekutor zabavil nějaký majetek neprávem, může podat k dotyčnému exekutorskému úřadu návrh na vyškrtnutí věcí z exekuce, radí Doubková. Když mu exekutor nevyhoví, musí podat vylučovací žalobu k exekutorskému soudu. Z dosavadní soudní praxe ovšem vyplývá, že soudy potřeby rodiny posuzují velmi přísně a zpravidla dovolí zabavit většinu majetku.