Česká republika už v hustotě obchodní sítě předehnala některé západoevropské země. Na jednoho obyvatele ČR totiž nyní připadá více metrů čtverečních prodejní plochy než například na spotřebitele ve Velké Británii či Itálii. Vyplývá to z analýzy, kterou pro Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR vypracoval analytik Zdeněk Skála ze společnosti Incoma GfK.

Zatímco v Česku nyní na 1000 obyvatel připadá celkem 249 metrů čtverečních prodejní plochy, tak ve Velké Británii tento ukazatel činí 194 metrů čtverečních, v Nizozemsku 183 metrů čtverečních a v Itálii 154 metrů čtverečních. Naproti tomu vyšší plochu na 1000 obyvatel vykazuje Slovensko (269 metrů čtverečních), Francie (311 metrů čtverečních), Německo (346 metrů čtverečních) a Finsko (454 metrů čtverečních).

Nejvyšší plocha v Česku připadá na hypermarkety (116 metrů čtverečních), za kterými následují supermarkety a malé samoobsluhy (85 metrů čtverečních) a diskontní prodejny (48 metrů čtverečních).

"ČR je trhem s jedním z nejvyšších podílů moderních formátů v celé středovýchodní Evropě. Při pohledu na plošný standard obchodu je zřejmé, že ČR se již dnes v řadě ohledů vyrovná vyspělým západoevropským trhům," podotkl Skála.

Prezident SOCR Zdeněk Juračka dnes novinářům řekl, že celková kapacita prodejních ploch přepočtená na obyvatele se za posledních 20 let zvýšila zhruba pětinásobně. "Zatímco v roce 1989 představovala tato plocha pouhých 0,36 metru čtverečního na jednoho obyvatele, v letošním roce tato plocha vzroste na více než 1,6 metru čtverečního na obyvatele," uvedl.

Na konci roku 2009 v Česku fungovalo už 476 supermarketů, 612 diskontních prodejen a 258 hypermarketů. Od roku 2008 na tuzemském trhu navíc vzniká síť malých prodejen zaměřených na rychlé nákupy, které provozuje například společnost Žabka. Na konci roku 2009 těchto tzv. convenience prodejen v ČR bylo 119.

Tržby deseti největších tuzemských obchodních řetězců loni kvůli změně v jejich struktuře i hospodářské krizi klesly poprvé od roku 1993, kdy bylo jejich sledování zahájeno. Zatímco v roce 2008 jejich tržby činily 312 miliard korun, tak loni se snížily meziročně o tři miliardy korun na 309 miliard korun.

Preference hypermarketů při nákupu potravin loni vzrostly na 40 procent z 39 procent v roce 2008 a supermarketů také o procentní bod na 17 procent. Podíl věrných zákazníků diskontních prodejen loni klesl na 24 procent z 25 procent o rok dříve a obliba menších samoobsluh a pultových prodejen se snížila o dva procentní body na 15 procent.