Je sice slepý, ale sestřelí i mouchu ze zdi

Málokdo by při výčtu těchto úspěchů uvěřil, že je třicetiletý Martin Adámek z Ostravy zcela slepý.

Se střelbou začínal v patnácti letech, před deseti lety však přišel při nešťastném úrazu o zrak. Zdálo se, že se střílením je konec.

Adámek se však nevzdal, se svým hendicapem se rychle vyrovnal a jakmile to šlo, vrátil se ke svému milovanému sportu. V celé České republice je přitom jediným nevidomým střelcem z pušky.

"Když lidé slyší, že střílím z pušky, často si myslí, že si dělám legraci, anebo, že nejde o normální střelbu. To je ale omyl. Střílím z klasické vzduchovky normálními diabolkami, rozdíl je jen ve způsobu míření,“ říká Martin Adámek.

Tam, kde mají běžní střelci na pušce dioptr, má Adámek laserový zaměřovač. Ten vysílá paprsek, který jezdí po záměrném terči umístěném nad skutečným terčem. Záměrný terč je odstínován od tmavých okrajů až do nejsvětlejšího středu. Střelec má zaměřovač napojen na sluchátka, paprsek vysílá tóny různé výšky podle toho, na jakou barvu terče dopadá. Čím světlejší odstín, tím vyšší tón.

Zrak už bych asi zpátky nechtěl, říká slepý střelec

"Uprostřed je tón samozřejmě nejvyšší a po výstřelu bych měl zasáhnout desítku,“ přibližuje způsob střelby Martin. Pravidla při střeleckých závodech jsou podle něj naprosto stejná jako u vidících střelců a nevidomí dosahují i s nimi srovnatelných výsledků.

"Jediný rozdíl je v tom, že míříme pomocí zvuku a taky že používáme terče pro vzduchovou pistoli, které jsou o něco málo větší,“ dodává Martin, který už se účastnil několika mistrovství světa, na nichž se umísťoval do pátého místa.

"Je to ale finančně velmi náročné, například startovné na mistrovství světa ve Švýcarsku v roce 2006 bylo 52 tisíc korun, takže pro mě připadají v úvahu maximálně dvě soutěže za rok. Naštěstí se mi zatím daří shánět sponzory, takže jsem za to rád a doufám, že tomu bude tak i do budoucna,“ přeje si Martin Adámek. Říká, že mu střelba před lety pomohla vyrovnat se se ztrátou zraku.

"Nebylo to sice snadné, ale dostal jsem se přes to, za což vděčím hlavně lidem kolem sebe a zejména své rodině. Být slepý není tak strašné, jak si většina lidí myslí. Když se kvůli tomu člověk neuzavře do sebe, zvládne to. Zní to možná paradoxně a nevím, jestli mi to někdo bude věřit, ale kdyby mi teď bylo nabídnuto, že se mi vrátí zrak, nejsem si jistý jestli bych to chtěl," dumá Adámek.

"Už jsem se s tím vším prostě tak smířil a sžil, že bych váhal. Je to samozřejmě i tím, že mám kolem sebe ty správné lidi, kteří mi hrozně pomáhají a umožňují mi žít plnohodnotný život,“ uzavírá nezdolný optimista Martin Adámek.

V Česku najdete i nevidomého lukostřelce.

Video: TV Nova