Hřbitov se nacházel před průčelím a po stranách brněnského kostela sv. Tomáše. Pohřbívalo se na něm pravděpodobně ve druhé polovině 14. století a téměř po celé 15. století, řekl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Archeologové zkoumali místo od podzimu, zaměřili se zejména na trasu nové kanalizace. "Výzkum už nyní značnou měrou přispívá k poznání topografie místa před výstavbou kláštera i k jeho samotným stavebním počátkům," podotkl Žára.

Pohřbívání pravděpodobně ukončila po roce 1486 výstavba výzkumem odkrytého opevnění kláštera, která začlenila celý areál do městského opevnění. Dalšími doklady opevnění města jsou pozůstatky Běhounské brány nalezené v severní části Běhounské ulice a pozůstatky barokního opevnění brněnské bastionové pevnosti budované především v 60. a 70. letech 17. století.

Archeologové také odkryli pozůstatky předměstské zástavby v podobě dřevohliněných suterénů předcházejících výstavbě kláštera. Na jejich troskách se podle historiků rozvinula v první polovině 14. století kamenná zástavba předměstské čtvrti před Běhounskou a Veselou bránou. Zděné domy musely v polovině 14. století ustoupit novostavbě kostela.

Průzkum bude nyní pokračovat, zaměří se na dokončení průzkumu prostoru před průčelím kostela sv. Tomáše. "V tomto prostoru se předpokládá odkrytí další části hřbitova, případně dokladů zástavby brněnského středověkého předměstí," podotkl Žára.