Výjimku v "Lisabonu" za záruku podpisu, žádá Švédsko

Švédské předsednictví chce po Česku záruku, že po získání výjimky prezident Václav Klaus smlouvu podepíše.

Vyjednávání o výjimce komplikuje postoj Maďarska. "Takzvané Benešovy dekrety nebudou ve výjimce k Lisabonské smlouvě, kterou po Evropské unii žádá prezident Václav Klaus, vůbec zmíněny," řekl v Lucemburku po skončení prvního dne zasedání unijních ministrů zahraničí český ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Maďarsko již dříve pohrozilo, že případnou výjimku zablokuje, pokud v ní budou zmíněny právě dekrety bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše.

Maďarský ministr zahraničí Péter Balázs v rozhovoru pro hirszerzo.hu sdělil, že český prezident Václav Klaus si dal za cíl "blokovat Lisabonskou smlouvu za každou cenu". Skutečnost, že na to využívá citlivé téma, jakým jsou Benešovy dekrety, může otevřít otázky, které "nejsou v zájmu Evropské unie".

To, že Klaus vodí Evropu za nos, psaly zahraniční deníky už v polovině října. Více TADY.

"O Benešových dekretech nesmí být ani slovo. Lisabonská smlouva nemá nic společného s historickými právními dokumenty, pracujeme pro budoucnost," uvedl Balázs.

"Maďarský postoj je v souladu s postoji mnoha dalších zemí unie. Lisabonská smlouva s Benešovými dekrety nemá nic společné, protože se zabývá budoucností, není o minulosti... Kdybychom toto téma otevřeli, dovedlo by nás to daleko zpátky," řekl v rozhovoru maďarský ministr.

Výjimku chce také Slovensko

Václav Klaus požaduje, aby česká vláda dojednala výjimku z evropské Charty základních práv, která je součástí Lisabonské smlouvy. Tato výjimka by zemi měla chránit před majetkovými požadavky vysídlených sudetských Němců.

Video: TV Nova

Výjimku, pokud na ni unie přistoupí, bude chtít také Slovensko, které v době vydání dekretů, na jejichž základě stát vyvlastnil sudetské Němce a některé Maďary, bylo součástí Československa.

Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák v pondělí zopakoval, že jeho země chce mít stejnou právní ochranu pro své občany ve věci takzvaných Benešových dekretů jako Česko.

Maďarský ministr s tím ale nesouhlasí. Lisabonská smlouva podle něj nemůže Benešovy dekrety otevřít, protože "nemění vztahy z minulosti". To je podle něj možné vyjádřit v usnesení chystaného summitu unie ve Stockholmu jedinou větou.

Švédsko na podmínku přistoupí

Švédské předsednictví unie však návrh na výjimku již připravilo. Česko, případně i Slovensko, by se v textu charty připojilo k Británii a Polsku, které už výjimky mají.

Video: tn.cz

Lisabonskou smlouvu, která reformuje instituce a rozhodování v Evropské unii, schválily všechny státy sedmadvacítky s výjimkou Česka, kde pod ní chybí podpis prezidenta Klause.

Smlouva reformuje unijní instituce, dává unii prezidenta a ministra zahraničí a zjednodušuje rozhodování unie. Omezuje počet oblastí, kde je nutné jednomyslné rozhodnutí, naopak zvyšuje podíl většinového hlasování.

Požadavky na výjimky z Lisabonu se bude zabývat schůzka šéfů států a vlád unie koncem října ve Stockholmu.