Clintonová slíbila afghánským ženám, že má osobní zájem na zajištění jejich práv a ukotvení práv žen v afghánském politickém systému. "Nemohu jednat na úkor žen a jejich životů," prohlásila Clintonová ještě před začátkem konference.

Radikální islamistické hnutí Taliban ženská práva v zemi ve velké míře omezovalo. Ženy nesměly pracovat ani se vzdělávat, jejich práva před soudem byla podstatně menší než práva mužů.

ČTĚTE TAKÉ:

Letadlo šéfa OSN nemohlo v Afghánistánu přistát kvůli ostřelování

Množství afghánských žen tak nyní nervózně sleduje kroky prezidenta Hamída Karzáího. Ten se snaží oslovit některé talibanské bojovníky, aby se vzdali a začlenili se opět do společnosti. Ženy se však obávají, že tím Taliban získá opět sílu a vliv i na jejich životy.

"Jsme si vědomi znepokojení, které vyvolává proces smíření s talibanskými bojovníky, a rozumíme, proč se toho obáváte," vzkázala Clintonová afghánským ženám s tím, že boj za jejich práva zůstává jednou z priorit šéfky americké diplomacie.

ČTĚTE TAKÉ:

Karzáí: Odpovědnost za bezpečnost Afghánistánu převezmeme do čtyř let

"V posledních letech jsem se podílela na podobných procesech smíru na Balkáně, v Severním Irsku, Africe i Latinské Americe," uvedla dále Clintonová. "Mám tedy množství zkušeností a mohu říct, že práce afghánských žen a zajištění jejich práv bude nezbytné pro úspěšnou budoucnost země," dodala Clintonová.

"Afghánské ženy touží po míru více než kdokoliv jiný, my však chceme mír se spravedlností," reagoval na slova Clintonové Fúzia Kofi, bývalý mluvčí dolní komory afghánského parlamentu.

Mezinárodní konference o budoucnosti Afghánistánu se v Kábulu účastní zástupci téměř sedmi desítek zemí. Cílem konference je zhodnotit dosavadní vývoj v Afghánistánu a načrtnout budoucí postup. Za poslední tři desítky let v Afghánistánu k větší události tohoto druhu nedošlo.