Írán otevřel první továrnu k výrobě jaderného paliva

Udělal to den poté, co se světové velmoci dohodly, že vyzvou Írán k jednání o jeho sporném jaderném programu. Více o dohodě TADY.

Prezident Mahmúd Ahmadínežád při otevření továrny řekl, že Teherán bude ochoten jednat se Západem o svém jaderném programu, pokud budou tyto rozhovory založeny na respektu vůči Íránu a spravedlnosti.

"Jednostranná jednání, podmiňovaná jednání, jednání v atmosféře hrozby nejsou tím, co by kterýkoliv svobodný člověk akceptoval," citovala Ahmadínežáda agentura Reuters. "Íránský národ byl vždy připraven jednat."

Zásoby pro těžkovodní reaktor i atomovou elektrárnu

Továrna má podle íránské agentury Mehr výrobní kapacitu deseti tun jaderného paliva ročně určeného pro výzkumný těžkovodní reaktor v Aráku, který má být v provozu do tří let, a dalších 30 tun paliva pro budoucí lehkovodní reaktory.

Továrna má být také schopna zásobovat palivem atomovou elektrárnu v Búšehru, již Íránu pomohlo vybudovat Rusko.

"Írán dnes prakticky dokázal, že jeho proces výroby jaderného paliva je ukončen a přerušení obohacování uranu přirozeně nemůže být předmětem diskuse s Íránem," řekl podle agentury Reuters novinářům v Isfahánu šéf íránské komise pro národní bezpečnost a zahraniční politiku Alladín Burúdžerdí.

Jaderný program Teheránu je světovou hrozbou, protože Íránci nevysvětlili některé podezřelé nálezy ve svých zařízeních. Spor se vede kolem technologie obohacování uranu, která je nezbytná k výrobě paliva elektráren, ale je využitelná i ve zbrojení.

USA za nynější vlády Baracka Obamy nabídly Íránu vstřícnější diplomacii, než předchozí vláda prezidenta George Bushe. Přizvaly Teherán do jednání, která vedou s Británií, Francií, Ruskem, Čínou a Německem.