Krize a nízká účast vynesla do europarlamentu extremisty a populisty

Hospodářská krize a nízká účast přinesly ve volbách do Evropského parlamentu značné zisky krajně pravicovým a dalším extremistickým stranám a kuriozním uskupením. Ve Švédsku například uspěla strana "počítačových pirátů," kteří chtějí legalizovat stahování dat z internetu.

Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězily převážně strany na pravém středu. Pro tradičně silnou levici v Německu, Francii i Británii jsou výsledky voleb historickým debaklem.

 

"Převaha pravice v europarlamentu je tradiční,“ míní politolog Jan Herzmann. "V některých státech dali lidé v těchto volbách najevo svou nespokojenost s levicovou vládou. Nejsou s ní spokojeni, proto volili raději opoziční pravici,“ doplnil Herzmann.

Podle předběžných propočtů ČTK nově v EP zasedne 35 europoslanců, které lze spojovat s extremistickými postoji, přičemž ještě v minulém volebním období jich bylo necelých 30. V Evropském parlamentu ale po volbách zasedne 736 poslanců, nyní jich je 785.

"Volební výsledky odhalily krizi demokracie v národních státech spíš než na celoevropské úrovni. V členských státech jsme svědky většího a většího nárůstu populismu, který ještě podporují politické skandály," řekl internetovému serveru Euractiv šéf evropských studií na bruselské univerzitě ULB Mario Telo.

Extremisté někde získali, jinde ztratili

Krajní pravice bodovala v deseti členských státech Evropské unie, kde získala více křesel než při posledních volbách v roce 2004.

Podle Herzmanna má nárůst oblíbenosti extrémistických stran několik důvodů. "Určitě to souvisí s krizí."  Dalším důvodem je i nárůst xenofobních nálad ve společnosti. A vítězství extremistů nahrála i nízká účast ve volbách.

Avšak v některých zemích naopak  extrémisté ztráceli - polské strany Liga polských rodin či Sebeobrana přišly o všechny své zákonodárce, přičemž v posledním volebním období jim patřilo 16 křesel.

Ztráty zaznamenali extremisté i ve Francii či v Belgii, kde je poškodily vnitřní rozpory. Francouzská Národní fronta přišla o čtyři křesla a nově bude mít "pouze" tři. Belgický xenofobní Vlámský zájem zase ztratil jedno křeslo a bude mít v Evropském parlamentu dva zástupce, v Belgii je nicméně stále třetí nejsilnější stranou.

Posílení krajní pravice by mohlo vyústit ve vytvoření poslanecké frakce. K jejímu vytvoření je třeba nejméně 19 europoslanců z celkem pěti členských států EU. Extremisté se sice o podobný krok v minulosti již pokusili, ale jejich frakce ITS (Identita, tradice a suverenita) se rozpadla ani ne po roce poté, co ji opustili poslanci z rumunské nacionalistické strany Velké Rumunsko. Nelíbili se jim totiž výpady jedné z členek frakce, italské europoslankyně Alessandry Mussoliniové, která je vnučkou italského diktátora Benita Mussoliniho.

Pokud však nová extremistická frakce vznikne, mohla by vydržet podstatně déle. Zatímco ITS mnohdy připomínala nesourodý slepenec, nově se do Evropského parlamentu dostaly strany a hnutí, které lze označit za kvazifašistické, jejichž zástupci hledají viníky nejrůznějších problémů převážně u národnostních menšin.

Tři křesla obsadí například zástupci Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik), kteří stáli u zrodu tamní polovojenské Národní gardy, jejíž příslušníci si oblíbili fašistickou symboliku.

"Růst extrémně pravicových stran je hodně špatným znamením a lze ho jednoznačně spojit s ekonomickým propadem," řekl internetovému serveru EUobserver Gerry Gable, šéf britského antifašistického měsíčníku Searchlight.

Euroskeptici z Libertas úplně vyhořeli

V podstatě debakl přinesly volby i hnutí Libertas, které kandidovalo hned v několika členských státech a které založil odpůrce Lisabonské smlouvy Declan Ganley. Ten sám se nejspíš do europarlamentu nedostane, po jeho stížnosti se však hlasy v Irsku ještě přepočítávají, tudíž výsledek není oficiální. V Česku, kde kandidátku Libertas vedl odpadlík z ODS a poslanec Vlastimil Tlustý, hnutí nedosáhlo ani na jedno procento odevzdaných hlasů.

Světová média eurovolby příliš nevzrušily

Zatímco stránky evropských novin a zpravodajských serverů jsou od vyhlášení výsledků eurovoleb plné, zámořská média vnímají tuto událost spíše okrajově nebo přes kuriozity.

Na CNN tak mezi populárními články najdete ten o tom, že se do europarlamentu dostali "piráti" ze Švédska, na Reuteru ten o tom, že britský premiér Gordon Brown má pořádné problémy poté, co labouristi ve volbách úplně vyhořeli. USA Today alespoň přináší klasický přehled, ale ten je na stránkách ukrytý hodně hluboko.