Narazí do ISS satelit? Ne, vesmírná stanice uhne

Středeční kolize satelitů Kosmos 2251 a Iridium 33 rozpoutala dohady o tom, jestli je možné, že by některý satelit narazil do mezinárodní vesmírné stanice ISS.

Pozemní řídící středisko ISS totiž radarově monitoruje okolí a stanice je schopná svou dráhu upravit. Podle zpráv Amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) to ISS udělala už osmkrát. Pomáhá k tomu monitoring všech předmětů větších než 10 cm, pohybujících se na oběžné dráze Země. Nejde jen o satelity a družice, ale i o vesmírný odpad. Dnes se pozoruje asi 17 tisíc takových objektů.

Přibudou kolapsy?

NASA zatím eviduje čtyři méně vážné nehody kosmických objektů. Nehod na oběžné dráze kolem Země ale pravděpodobně přibude. Pravděpodobnost srážky s množícím se vesmírným odpadem stále roste. I umělých družic je stále víc. Jen NASA od roku 1953 vypustila šest tisíc satelitů, přičemž polovina je stále funkční. Krouží sice na různých oběžných drahách, ale i tak mají velmi často problémy.

Problémy nezaviněné

V červenci 1996 došlo ke ztrátě stabilizace francouzské technologické družice CERISE, která se srazila s úlomkem z rozpadlého třetího stupně nosné rakety Ariane. Odlomila se naštěstí jen část tyče stabilizačního systému a řídicímu středisku se podařilo družici znovu stabilizovat. V minulosti se spekulovalo, že selhání některých družic bývalého SSSR mohlo být způsobeno jejich střetem s kosmickým smetím.

Varovným případem je rovněž poslední událost, kdy se evropská meteorologická družice v prosinci málem srazila s čínským satelitem. Evropské centrum pro řízení kosmických letů o možnosti kolize nic nevědělo, dokud nedostalo zprávu od Američanů.

Čínský skandál

Médii zatím nejprobíranější incident se stal v roce 2007. Tehdy Čína úmyslně v rámci vojenských testů sestřelila jeden satelit z oběžné dráhy. Svět tento krok razantně odsoudil. Po satelitu a střele zůstalo na oběžné dráze množství úlomků, které nyní ohrožují i ISS.

Původní odhad zněl, že družice Iridium 33 a Kosmos 2251 se minou ve vzdálenosti asi 800 m, došlo ale k nejhoršímu, ke střetu, kdy se vytvořily dva oblaky trosek s různým sklonem. Ty nyní ohrožují další družice systému Iridium, které s pohybují na přibližně stejné oběžné dráze. Všechny jejich dráhy ve výšce kolem 800 km budou tedy postupně ohroženy těmito troskami. Nelze s nimi však nic dělat. Neexistuje totiž žádný “vysavač“ nebo “popelářský vůz“, který by nyní bylo možné vyslat na oběžnou dráhu.

Iridium 33

Komunikační satelit soukromé společnosti Iridium Satellite LLC byl vypuštěn na oběžnou dráhu v roce 1997 ruskou raketou Proton. Jeho hmotnost byla 560 kg. Firma provozuje na oběžné dráze (790 km nad zemí) 66 družic (nyní už 65) pro pokrytí signálem celé země. Přes Iridium pracují například satelitní telefony. Satelit by měl být nahrazen do měsíce.

Kosmos 2251

Ruský vojenský komunikační satelit (950 kg) byl vypuštěn na oběžnou dráhu v roce 1993. Do provozu byl uveden o dva roky později. V době střetu již pravděpodobně nebyl funkční. Ruská strana však odmítla komentovat, zda byl satelit mimo kontrolu pozemního střediska.

Autor literatury faktu a odborník na kosmický výzkum Pavel Toufar pro server tn.cz uvedl, že pravděpodobnost srážky dvou kosmických objektů samozřejmě existuje “Pozemní střediska se sice snaží sledovat objekty ve vesmíru a propočítávat jejich dráhy, ale ne všechno lze uhlídat.“ Ani ISS se nemusí srážka s vesmírným tělesem vyhnout. “Možnost tu samozřejmě je, ale kosmické lodě a ISS mají konstrukci takovou, aby nedošlo k explozivní dekompresi. Posádka by tak měla mít čas opustit zasaženou část. Když se automobilu za jízdy ulomí kolo, řidič je na tom mnohem hůř než kosmonaut. V přeneseném slova smyslu má totiž ISS ještě nejméně jedno kolo náhradní, které nenechá stanici zničit,“ zhodnotil šance posádky Toufar.

Pravděpodobnost střetu je minimální

“Pravděpodobnost, že by se střetla družice s družicí, je naprosto minimální,“ řekl Michal Václavík z České kosmické kanceláře. “Pozorováním a výpočty dokážeme určit dráhu s přesností na 1-2 kilometry. Avšak nejsou prostředky na sledování veškerých objektů s větší přesností. Proto se také tyto dvě družice srazily. Předpokládalo se totiž, že kolem sebe proletí ve vzdálenosti 800 m.“