NATO konec radaru vítá. Co vznikne ve střední Evropě?

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen označil záměr Spojených států nebudovat prvky svého protiraketového systému v Česku a Polsku za pozitivní krok.

Dodal, že o změnách v plánech USA hovořil ve čtvrtek ráno s vysokým americkým představitelem a že všichni členové aliance budou informováni ještě dnes. Americká delegace se setká v 16 hodin v bruselském sídle aliance s velvyslanci 27 členských zemí NATO, upřesnil jistý diplomat.

Rasmussen bez dalšího upřesnění podle AP uvedl, že "nové americké plány zlepší zapojení všech států NATO."

Podle polského premiéra Donalda Tuska může nový sytém, který Spojené státy nabádnou zajistit Evropě větší bezpečí s významným ohledem na Polsko.

Bude nový radar?

Podle zdroje agentury Reuters ale není protiraketové obraně ve střední Evropě konec. USA prý jednají s ČR a Polskem "o účasti na novém systému" protiraketové obrany, řekl nejmenovaný činitel ministerstva obrany USA.

Spojené státy prý chtějí "přepracovat" svůj program protiraketové obrany ve střední Evropě tak, že chtějí upustit od "velkého fixního" systému a naopak se přiklánějí k vybudování jiného. Ten by měl být efektivnější při zajištění hrozby z Íránu, kterou představují rakety krátkého a středního doletu.

Také AP informuje o vyjádření mluvčího Pentagonu Geoffa Morrella, podle kterého byl dosavadní plán "změněn tak, aby lépe chránil americké síly a spojence USA v Evropě před útoky íránských raket".

Už v srpnu informovala agentura Reuters o tom, že by v Evropě mohl vzniknout mobilní protiraketový štít. Více TADY.

Rusy novinka potěšila

Případné potvrzení zpráv o změně postoje USA ohledně štítu uvítal ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin. "Kdyby se to potvrdilo, bude tato otázka samozřejmě středem rozhovoru (ruského) prezidenta Dmitrije Medveděva s (americkým prezidentem Barackem) Obamou 23. září v New Yorku (na okraj zasedání OSN)," zdůraznil Rogozin.

Právě Moskvu - a také Teherán - si chce americká administrativa naklonit, domnívá se tisk i mnozí čeští politici. Americká vláda ale zdůvodňuje změnu politiky tím, že Írán nepokročil ve vývoji raket dlouhého doletu natolik, aby mohl ohrozit USA; základnu v Česku a Polsku proto nepotřebuje. Uvedly to noviny, které zprávu přinesly jako první. Více ZDE.

Podle analytiků ale může mít krok USA i nezamýšlené důsledky, protože podpoří zastánce tvrdé linie v Rusku. Analytik agentury Reuters se domnívá, že to může ovlit dění v Gruzii nebo na Ukrajině.

Podle něj představitelé ruské zahraniční politiky při rozhovorech se svými partnery často jednají ve stylu toho, aby Rusko "vítězilo" a ostatní "prohrávali". To prý neladí s konceptem západní politiky, zejména politiky amerického prezidenta Baracka Obamy, kde mají "vyhrát" oba partneři jednání.

Agentura také cituje západní diplomaty, podle kterých mohou "zastánci tvrdé linie" vnímat rozhodnutí Washingtonu nepodpořit dosavadní plány na raketovou obranu ve střední Evropě jako znak slabosti Washingtonu.

Česko s možnou změnou počítalo

Český premiér Jan Fischer řekl, že jeho vláda počítala s tím, že ze stavby radaru v Česku může sejít. Jeho reakci i další vyjádření českých politiků najdete TADY.

Podrobněji ale rozhodnutí Obamova kabinetu Česku vysvětlí až tým, vedený náměstkyní amerického ministra obrany. O věci může jednat i český ministr obrany Martin Barták, který je právě na cestě po USA. Jedná tam napřííklad o zapojení českých vojáků do zahraničních misí. "Vzájemná spolupráce, především v podpoře našich jednotek v zahraničí, není nijak vázána ani na protiraketovou základnu, ani na případnou radarovou základnu na území České republiky. Takže v tomto se pro nás nic nemění," řekl Barták.

Polsko krok zatím nekomentuje

Zástupci polské vlády se k informaci o zrušení plánů na výstavbu protiraketové základy zatím oficiálně nevyjádřili. "Nebylo by vhodné, abychom prezentovali rozhodnutí Američanů. Můžeme jenom říci, že během dnešního setkání (představitelů USA a Polska) bylo Polsko informováno o konečném rozhodnutí ve věci protiraketového štítu," řekl mluvčí polského ministerstva zahraničí Piotr Paszkowski.

„Američané nám sdělili podobné informace, jako dali České republice. Prozatím nebudeme mít žádné antirakety,“ uvedl po čtvrtečním setkání zástupců Spojených států a Polska vysoce postavený představitel polské vlády, který si nepřál být jmenován.

Server gazeta.pl nicméně přinesl komentář polského senátora za vládní Občanskou platformu Jaroslawa Gowina. "Jednoduše už nejsme pro Ameriku zemí prvořadého významu. Co se týče zájmu americké administrativy, vypadli jsme dokonce ze skupiny zemí třetí kategorie. Proto bychom se měli zaměřit na posílení polské pozice v rámci Evropské unie," uvedl senátor. Řekl také, že Obamův nezájem o protiraketový štít byl jasný už během volební kampaně.