Německým prezidentem se už podruhé stal Horst Köhler

Kandidát konzervativců Horst Köhler tak porazil svou vyzývatelku Gesine Schwanovou, kterou nominovala sociálnědemokratická strana.

Köhler byl zvolen hned v prvním kole, když získal nejtěsnější absolutní většinu 613 hlasů volitelů Spolkového shromáždění.

Kandidát křesťanského bloku CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a liberálů (FDP) získal právě potřebnou většinu ve volebním shromáždění, které se schází jednou za pět let výhradně k volbě prezidenta.

Kdo je Horst Köhler?

Někdejší šéf Mezinárodního měnového fondu a současný německý prezident Horst Köhler patří k politikům, kteří se těší respektu a dobré pověsti i mimo svou mateřskou stranu. Také proto tento šestašedesátiletý ekonom vstupoval do letošních voleb z pozice favorita. A uspěl.

Zatímco letos se Köhlerův vstup do boje o nejvyšší ústavní funkci očekával, v minulých volbách byla jeho kandidatura překvapením. Köhler nepatřil do skupiny profesionálních politiků, z níž se prezidenti obvykle rekrutují. Navíc ještě nedlouho před volbami stál v čele Mezinárodního měnového fondu a všeobecně se očekávalo, že tento prestižní post bude zastávat přinejmenším do konce svého funkčního období na jaře 2005.

Prezidentem od roku 2004

Krok do nejistoty se však Köhlerovi vyplatil. V květnu 2004 ho německý parlament zvolil v pořadí devátým německým prezidentem od konce druhé světové války. Ačkoliv tehdy svou protikandidátku Gesine Schwanovou porazil hned v prvním kole, šlo o velmi těsné vítězství, protože Köhler získal jen o jediný hlas víc, než byla potřebná absolutní většina.

Prezidentského úřadu se Köhler ujal 1. července 2004. Vstup do funkce byl ale poznamenán sporem, který vyvolal na podzim 2004 svým výrokem, že ekonomické rozdíly mezi někdejším východním a západním Německem jsou přirozené a je třeba je akceptovat. Představitelé vládních i opozičních stran však tento názor odmítli s tím, že další vyrovnávání životní úrovně zůstává základním cílem programů všech stran.

Prezident ekonom

Jako vystudovaný ekonom, který se většinu života pohyboval ve světě financí, se prezident Köhler k hospodářským záležitostem vyjadřoval poměrně často. Nejinak tomu bylo i letos v březnu, kdy si za ústřední téma svého každoročního projevu zvolil aktuální hospodářskou krizí. Ta podle Köhlerova mínění skýtá šanci, že státy pochopí nemožnost vytvářet si trvale výhody na úkor ostatních. Německý prezident ve své řeči zároveň apeloval na odpovědnost bohatých zemí za hledání východisek z krize a jejich solidaritu s chudými.

Horst Köhler se narodil 22. února 1943 v obci Skierbieszów v dnešním Polsku. V otázce místa jeho narození však panuje jistá pochybnost. V květnu 2004 totiž německý list Bild napsal, že prezident během své návštěvy v saském Markkleebergu, kde Köhlerova rodina kdysi žila, zjistil, že v matrice tamního kostela je jako místo jeho narození uveden rakouský Sankt Pölten.

Ekonomii vystudoval Köhler na univerzitě v Tübingenu, kde také od roku 1969 pracoval jako referent Institutu pro aplikovaný ekonomický výzkum. V roce 1976 vstoupil do služeb spolkového ministerstva hospodářství, odkud ale po pěti letech odešel dělat referenta do úřadu předsedy vlády spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko. V roce 1981 Köhler vstoupil do Křesťanskodemokratická unie Německa (CDU), jejímž členem je dosud.

V letech 1982 až 1993 zastával Köhler různé posty na spolkovém ministerstvu financí, včetně funkce náměstka ministra. Mimo jiné se podílel na přípravě měnové unie obou tehdejších německých států. V roce 1993 se Köhler stal předsedou Německého svazu spořitelen (DSGV) a od července 1998 do března 2000 stál v čele Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Hlavním ředitelem Mezinárodního měnového fondu byl Köhler od března 2000 do jara 2004, kdy na funkci rezignoval.

Horst Köhler je ženatý, s manželkou Evou Luisou má dvě děti.

Členy Spolkového shromáždění jsou poslanci Spolkového sněmu a delegáti německých zemí. Funkční období německého prezidenta je pětileté.