Kodaň končí fiaskem. Obama vyjednal jen předvoj dohody

Na poslední den summitu přiletěl i nejmocnější muž světa. A právě americký prezident Barack Obama vyjednal nezávaznou dohodu o klimatických změnách s Čínou, Indií, Jihoafrickou republikou a Brazílií. Tu pak i přes kritiku některých států konference OSN vzala na vědomí.

"Konference vzala na vědomí Kodaňskou dohodu," uvádí se v závěrečném rozhodnutí jednání, jehož se účastnilo 193 zemí včetně České republiky. Tato formulace podle analytika, na kterého se odvolává agentura AFP, rovněž činí dohodu platnou, a přitom se vyhýbá přímému schválení dohody.

Obsah dohody zůstal daleko za výsledky, které se od dvoutýdenní klimatické konference OSN v Kodani očekávaly. V podstatě se dá říci, že politici stanovili cíle, cestu, kterou k nim dojdou, budou ale ještě hledat. Právně závaznou smlouvu by chtěli uzavřít do konce příštího roku.

Předběžná shoda zatím panuje ohledně toho, jak kontrolovat vypouštění emisí a financovat boj proti změnám ovzduší. Součástí dohody, která ale podle amerických činitelů není dostatečná na efektivní boj proti klimatu, je prý i cíl, aby se globální oteplování udrželo pod hladinou dvou stupňů Celsia oproti předindustriální éře.

Jaké jsou hlavní body Kodaňské dohody se dočtete TADY.

Dospěli k minimálnímu kompromisu

Jednání státníků se protahovala a několikrát se zdálo, že zkrachují.

Video: Televizní noviny

Po zdlouhavých jednáních nakonec delegáti dospěli aspoň k minimálnímu kompromisu. Shodli se pouze na právně nezávazné dohodě o ochraně ovzduší. Text nestanovuje žádné limity pro omezení vypouštění skleníkových plynů.

Obama dohodu označil za základ boje s globálním oteplováním v budoucnu. Před svým odletem z dánské metropole řekl, že v boji proti klimatickým změnám je "ještě dlouhá cesta". K dosažení závazného dokumentu se prý musí nejdřív nastolit důvěra mezi průmyslovými a rozvíjejícími se státy.

Ostrá kritika dohody z Kodaně

Ostře proti dohodě, kterou dojednal Obama s lídry klíčových rozvíjejících se zemí na plenárním zasedání protestovaly některé rozvojové země. Dohoda prý nerespektuje zásady OSN. Některé státy a také některé nevládní organizace proto dohodu nepodpořily.

Například podle súdánského delegáta Lumumby Stanislase Dia-Ping je "nejhorší v historii". "Jsme znechuceni neschopností bohatých zemí angažovat se na snížení emisí skleníkových plynů, zvláště pak Spojených států, které jsou historicky největším světovým znečišťovatelem ovzduší," řekl prezident nevládní organizace Přátelé Země Nnimmo Bassey.

Návrh deklarace přijaté na klimatickém summitu v Kodani je podle něj katastrofou pro nejchudší země. "Kodaň znamenala krach. Spravedlnosti nebylo učiněno zadost. Tím, že akci oddálily, bohaté země odsoudily miliony nejchudších lidí světa k hladu, utrpení a ztrátě životů, jak se budou klimatické změny zrychlovat," dodal Bassey.

Výhrady měla i EU. Český ministr životního prostředí Jan Dusík v Kodani řekl, že nelze vyloučit, že by sedmadvacítka mohla dohodu odmítnout a nepřidat se k ní. Dusík připomněl, že EU chce chudým zemím v příštích třech letech poskytnout na boj s klimatickými změnami 2,4 miliardy eur ročně. ČR by měla ročně dávat asi 100 milionů korun.

Budou další jednání

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy podle agentury Reuters ale uvedl, že s dohodou souhlasí celé mezinárodní společenství. Německá kancléřka Angela Merkelová do půl roku uspořádá v Bonnu jednání k přípravě příští vrcholné konference o klimatu, která se bude konat v Mexiku na konci roku 2010.

V lednu příštího roku by průmyslové země na jednání měly přijít se svými závazky, jak se chystají při omezování emisí postupovat. Podle Sarkozyho by měly písemně dodat své závazky ke snižování vypouštění skleníkových plynů do roku 2020.

Kodaňský summit provázely po celou dobu demonstrace. Jejich účastníci i aktivisté po celém světě požadovali po politicích, aby se shodli na ambiciózním plánu snižování emisí a přijali ho. Dokument měl nahradit Kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012.