Hlasování o Palestině v OSN - promluvil i Václav Klaus

Abbás chce na půdě OSN dosáhnout uznání Palestiny jako plnohodnotného člena mezinárodního společenství, a to v hranicích z roku 1967 – tedy včetně západního břehu Jordánu, východního Jeruzaléma a pásma Gazy, které v současné době okupuje nebo blokuje Izrael. 
 

Pokusy o řešení palestinsko-izraelského konfliktu - ať už diplomatickými nebo silovými prostředky - skončily až dosud pro Palestince neúspěchem. Izrael podporovaný zejména Spojenými státy ze svých pozic neustupuje a jednota Palestinců spočívá snad jen v nenávisti k Židům.
 

Roztříštěnost palestinských snah o vytvoření samostatného státu má na svědomí především skutečnost, že západní břeh Jordánu, jedno z klíčových palestinských území, ovládá umírněný Abbásův Fatah a strategicky důležité pásmo Gazy kontroluje radikální Hamas.
 

Právě Hamas skrytě doufá, že jednání v OSN skončí fiaskem. Pokud to stane, Abbásova vláda se zřejmě rychle přiblíží konci a Hamasu výrazně vzrostou preference. "Je to jeho (Abbásova) poslední karta. Když selže, Hamas bude nejsilnější, co kdy byl," řekl politolog Akram Atalláh.
 

PSALI JSME:

Haaretz: ČR slíbila Izraeli, že bude hlasovat proti přijetí Palestinců do OSN
 

A jaké má tedy Palestina u patnácti členů Rady bezpečnosti OSN šanci? Radu tvoří deset nestálých a pět stálých členských států. Nestálí členové jsou Bosna a Hercegovina, Brazílie, Gabon, Indie, Jihoafrická republika, Kolumbie, Libanon, Německo, Nigérie a Portugalsko. Stálými členy jsou Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie, které mají právo veta.
 

K přijetí nového člena OSN je v RB OSN třeba souhlasu nejméně devíti jejích členů. Podle izraelského listu Haaretz jich Palestinci na svou stranu získali šest nebo sedm. I kdyby ale přesvědčili devět států nutných k přijetí, Spojené státy už daly jasně najevo, že při hlasování využijí práva veta.
 

Aby se USA vyhnuly této „přímé konfrontaci“, snažily se v týdnech před 66. zasedání Valného shromáždění tlačit na Abbáse, aby svou žádost v OSN nepodával. Americký prezident Barack Obama pak ve svém zahajovacím projevu středu jasně řekl, že Palestinci si vlastní stát zaslouží, ale dosáhnout ho lze pouze přímým jednání s Izraelem - bez "zkratek“ zařízených přes OSN.
 

Pokud by Rada bezpečnosti požadavek Palestinců uznala (což je s ohledem na dosavadní vývoj spíše hypotetické), rozhodovalo by o jejich dalším osudu Valné shromáždění. Aby Palestina mohla získat členství, potřebuje mít mezi 193 členskými státy dvoutřetinovou většinu.
 

Nyní jsou Palestinci v OSN pozorovateli bez hlasovacího práva. Valné shromáždění jim ale může v hlasování přiřknout status pozorovatelské země. Pak by byli ve stejné situaci jako Vatikán nebo až do roku 2002 Švýcarsko. S tímto statusem by se Palestinci mohli stát plnoprávným členem institucí OSN - například Světové zdravotnické organizace (WHO), Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) nebo Dětského fondu OSN (UNICEF).
 

Situace na Blízkém východě se ale pravděpodobně nezmění ani po tomto zasedání Valného shromáždění OSN. Zazní tam totiž s největší pravděpodobností jen několik výzev - k uznání Palestiny a k přímým mírovým rozhovorům. Řešení celé blízkovýchodní rovnice je tak stále v nedohlednu.
 

Klaus v OSN: Palestinci musí s Izraelem dospět k vyváženému řešení
 

Český prezident Václav Klaus v pátek vystoupil s projevem k delegátům na 66. zasedání Valného shromáždění OSN. Podobně jako Barack Obama v něm řekl, že zkratky vedoucí k míru neexistují a Palestinci a Izraelci musejí zasednout k jednacímu stolu s cílem najít vyvážené řešení.
 

Podle Klause je nezbytné, aby obě strany konfliktu samy našly cestu vpřed. "Souhlasím s prezidentem Obamou, že neexistují žádné zkratky k ukončení konfliktu, který trval desítky let,“ řekl prezident.
 

"Obě strany musí zaujmout novátorský přístup a překonat některé staré, zatvrzelé a zkostnatělé způsoby myšlení. Vyžaduje to, aby spolu jednaly a našly vyvážené řešení, které vydrží. K takovému řešení nelze dospět jednostrannými kroky," poznamenal.