Uvádí to nová vojenská doktrína, kterou dnes podepsal prezident Dmitrij Medveděv. Dokument, který Kreml zveřejnil na své internetové stránce, počítá i s možností udeřit jadernými zbraněmi jako první.

"Rusko si vyhrazuje právo použít jadernou zbraň v odpovědi na použití jaderných či jiných typů zbraní hromadného ničení proti němu a jeho spojencům, jakož i v případě napadení Ruska konvenčními zbraněmi, pokud by byla ohrožena sama existence státu," praví doktrína.

Rusku vadí stěhování NATO k jeho hranicím

Mezi hlavními vnějšími hrozbami doktrína jmenuje snahy globalizovat roli NATO a přiblížit vojenskou infrastrukturu Aliance k ruským hranicím "i cestou rozšiřování paktu". Moskva vehementně protestovala proti rozšiřování NATO, které stále vnímá jako pozůstatek studené války, o země bývalého východního bloku. Zvláště ostře se staví proti případnému vstupu Ukrajiny a Gruzie do Aliance.

K hlavním vnějším hrozbám doktrína řadí i vytváření systémů protiraketové obrany, militarizaci kosmu a rozmísťování vysoce přesných nejaderných strategických zbraní. Rusko od počátku odmítalo dřívější americké plány vybudovat v Česku a v Polsku protiraketový štít, kterých se nový americký prezident Barack Obama zřekl. Nadále však spojuje Obamou upravené plány na protiraketovou obranu s novou dohodou o omezení jaderných zbraní a žádá, aby konvenční strategické zbraně podléhaly stejným omezením jako jaderné.

Hrozí i muslimští povstalci, upozorňují kritici

Za další vnější hrozby doktrína označuje územní nároky vůči Rusku a jeho spojencům a vměšování do jejich vnitřních záležitostí. Jako ohrožení Moskva vnímá i přítomnost cizích vojenských kontingentů v sousedství Ruska a jeho spojenců.

Dokument byl vypracován už loni v listopadu, ale jeho zveřejnění se odkládalo, prý možná i proto, aby nepodráždilo Spojené státy při jednáních o nové odzbrojovací dohodě. Tu se však dosud uzavřít nepodařilo.

Ruští analytici při kritice doktríny upozorňovali, že reálnější hrozbu než Západ spíše představují muslimští povstalci na jihu země.