Sudetští Němci jsou proti Klausově výjimce
Sudetští Němci chtějí, aby kancléřka Merkelová vystoupila proti požadavku Václava Klause na doplnění Lisabonské smlouvy.
Sudetští Němci žádají kancléřku Angelu Merkelovou, aby odmítla výjimku z Listiny základních práv EU, kterou požaduje český prezident Klaus.
Podle Johanna Slezaka z vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení je ale "jednoduše nepřijatelné", aby byly výjimkou pro Českou republiku dodatečně potvrzovány "zločiny proti lidskosti" na sudetských Němcích a německých vojácích. Slezak podle DPA zdůraznil, že vysídlenci se vzdali "pomsty a odplaty", "jejich naděje ale směřovaly k Evropě, která chrání základní práva všech občanů".
Právě kvůli možným požadavkům sudetských Němců a jejich potomků Klaus trvalou výjimku pro Česko požaduje. Tvrdí, že by mohly být kvůli listině prolomeny takzvané Benešovy dekrety, a němci vyhnaní z Československa po druhé světové válce by mohli vznášet majetkové požadavky.
Ústavní soud, který se Lisabonskou smlouvou zabývá kvůli stížnosti skupiny senátorů, v úterý odročil další jednání na 3. listopadu.
S tím, že bez změny textu Lisabonskou smlouvu nepodepíše, vystoupil Václav Klaus "natvrdo" začátkem října. Právě jeho podpis je to poslední, co chybí pro definitivní retifikaci smlouvy v celé Unii. Zástupce Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt jeho požadavek okamžitě označil za "cynickou hru".
V uplynulých týdnech se ale zdálo, že by Klaus mohl s požadavkem uspět. Podpřit by ho mohlo Švédsko, které nyní EU předsedá, ovšem za podmínky, že se Klaus zaváže nepokračovat v obstrukcích. Pro je i Slovensko, které chce stejnou ochranu jako Česko, proti jsou naopak Maďaři, kteří by výjimku blokovali v případě výslovného odkazu na Benešovy dekrety. Plánovaná úprava by ale byla mnohem jednodušší, stačilo by přidat do stávajícího textu dvě slova a čárku.




















