Na osudu premiéra Mirka Topolánka, jehož vláda padla téměř přesně uprostřed českého předsednictví EU, je vidět, jak rychle se krize přenáší z finančnictví do samotných základů ekonomiky.

"Je to další kolo ekonomické krize," řekl Neil Shearing ze společnosti Capital Economics. "Vidíme silnou politickou reakci. Nebezpečí je v tom, že jsme v některých zemích svědky posunu k populistickému nacionalismu," dodal Shearing.

Podle Capital Economics nebyla krize ušetřena žádná země v oblasti střední a východní Evropy.

K úternímu vyslovení nedůvěry české vládě se již vyjádřila i Evropská komise. Česká republika může i přes vyslovení nedůvěry v parlamentu efektivně pokračovat v předsednictví Radě EU.

Česká vláda neustála hlasování o vyslovení nedůvěry v dolní komoře parlamentu, kdy návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 101 poslanců. Opozice uspěla díky čtyřem hlasům neopozičních poslanců, čímž ve Sněmovně získala nadpoloviční většinu. Více ZDE.

Situaci, kdy vláda předsednické země nemá podporu vlastního parlamentu, nezažívá Evropská unie poprvé. V roce 1996 stejný osud potkal v Itálii středolevou vládu vedenou Romanem Prodim. Tehdy se dokonce při předsednictví odehrály předčasné volby, po kterých Prodiho nahradil v premiérském křesle Lamberto Dini v čele středopravé vlády.

Vláda se střídala při předsednictví i v roce 1993 v Dánsku. Tehdy premiéra Poula Schlutera ve funkci premiéra nahradil sociální demokrat Poul Nyrup Rasmussen.