Obří zkamenělinu hada objevili paleontologové v severovýchodní Kolumbii. Megaplaz měřil pravděpodobně okolo 13 metrů a vážil přes 1100 kilogramů, což je více než bizon.

"Mohl bez problémů sežrat zvíře veliké jako kráva a člověka by slupnul jako nic," odhaduje paleontolog Jason Head z univerzity v kanadském městě Mississauga.

Objevitelé hada nazvali Titanoboa cerrejonensis, tedy "obrovský škrtič z Cerrejónu", kde ho našli. I když je cerrejónské monstrum příbuzné s dnešním hroznýšem královským, chovalo se podle Heada, spíše jako anakonda a většinu času trávilo ve vodě. Had se dokázal plazit i plavat.

Tento živočich se pravděpodobně živil pravěkými předky krokodýlů, kteří stejně jako on žili před 58 až 60 miliony let v deštném pralese, uvádí Head v článku uveřejněném v novém čísle časopisu Nature, které vyjde ve čtvrtek.

Titanoboa cerrejonensis měřil asi o tři a půl metru více než nejdelší doposud známý had, který žil před 40 miliony let v Egyptě. Mezi žijícími druhy hadů prvenství drží jistá krajta, které naměřili asi devět metrů.

Velikost hada souvisí s teplotou prostředí

Podle paleontologů obří rozměry hada hodně vypovídají o prostředí, v němž žil. Velikost hada totiž souvisí s tím, v jak teplém prostředí žije.

Teploty v oblasti rovníku, kde had žil, byly v období, kdy na celém světě bylo tepleji, vyšší než nyní. Teploty v rovníkových oblastech se tedy zvyšovaly s celosvětovým oteplováním, což podle Heada odporuje některým hypotézám, podle kterých tyto teploty během celkového oteplení Země příliš nerostly.

Z podmínek, které na Zemi panovaly před desítkami milionů let, nelze vyvozovat jednoznačné závěry o globálním oteplování v moderní době, upozorňuje Head.

Podle něj je ale i tak možné, že v rovníkových oblastech se bude v budoucnosti oteplovat stejně jako jinde na světě. "Nicméně obřích hadů se nedočkáme, protože v důsledku rozvoje a odlesňování ničíme většinu jejich přirozeného prostředí," vysvětlil Head.