Vědci si lámou hlavu nad záhadou kamenů v Údolí smrti, které se tu samy od sebe pohybují po rovině. Nikdo je ještě cestovat neviděl, zanechávají za sebou ale jasné stopy, jako by je někdo na nové místo dotlačil. Některé z nich přitom váží až 350 kilo.
Údolí smrti je nejsušším, nejteplejším a nejníže položeným místem Severní Ameriky, nachází se v Kalifornii, bylo vyhlášeno Národním parkem a vědci se už desítky let snaží rozluštit záhadu balvanů, které se tam z neznámých důvodů přemisťují z místa na místo a zanechávají za sebou hluboké rýhy, někdy dlouhé až 300 metrů.
Podle některých teorií je posunuje silný vítr, jenže tomu neodpovídají výsledky pokusu, který vědci uskutečnili. Umělý vítr sice kameny rozpohyboval, ale tak, že se kutálely, a zanechávaly tak za sebou jiné stopy, než jaké byly nalezeny.
Podle geologa NASA profesora Ralpha Lorenze se kameny pohybují pomocí vody. V Údolí občas v zimních měsících zaprší a mráz potom kameny obalí ledem, jak začne napršená voda roztávat, balvany se mohou vznášet na bahně a vítr by je mohl snáze posunovat.
Lorenz svoji teorii z roku 2009 založil na jednoduchém experimentu, který provedl ve své kuchyni a shrnul pro list Smithonian. "Zmrazil jsem kamínek a dal jsem ho do lavoru s pískem a vodou. Když jsem na něj pak foukal, kamínek se dal do pohybu, sunul se a zanechával za sebou odpovídající dráhu," vysvětlil.
Jenže nový matematický model ukazuje, že v případě až 350 kilo vážících kamenů v údolí by se muselo jednat o vítr silný minimálně několik stovek metrů za hodinu. Jak kameny přesně cestují, tak zůstává nadále záhadou.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz