Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Epidemie a ovzduší

10 největších zdravotních hrozeb pro rok 2019! Připravte se na ně

Očkování, spalničky, sucho
Zdroj: Getty Images
Ilustrační foto

Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila seznam deseti hrozeb pro rok 2019. Mezi ně patří například znečištění ovzduší, ebola, epidemie nebo odmítání očkování. Bude také zahájen pětiletý strategický plán, jehož cílem je zajištění možnosti lepšího zdravotního pojištění, zlepšení zdraví a blahobytu nebo ochrana obyvatel před zdravotními mimořádnými událostmi.

Svět se v posledních letech potýká s mnoha problémy, které ovlivňují zdraví člověka. Jedná se například o obezitu, spalničky, změnu klimatu nebo různé humanitární krize. WHO představila nový pětiletý strategický plán.

 

Cílem jsou tzv. tři miliardy: navýšení přístupu k lepšímu zdravotnímu pojištění pro miliardu lidí, navýšení ochrany před mimořádnými událostmi ohrožující zdraví pro miliardu lidí a zlepšení blahobytu a zdraví pro miliardu lidí.

 

Světová zdravotnická organizace také zveřejnila seznam deseti zdravotních hrozeb, kterým budeme v roce 2019 čelit.

 

 

Znečištění ovzduší a změna klimatu

Za největší zdravotní hrozbu považuje WHO znečištění ovzduší a změnu klimatu. Devět z deseti lidí podle organizace denně dýchá znečištěný vzduch. Do dýchacích cest a oběhového systému se nám dostávají mikroskopické znečišťující látky, které nám poškozují srdce, mozek a plíce. Lidé mohou častěji trpět rakovinou, onemocněním plic nebo mrtvicí.

 

Problémem mohou být emise z dopravy, průmyslu a zemědělství. Znečištěné ovzduší také přispívá ke změně klimatu. Očekává se, že mezi lety 2030 – 2050, změna klimatu zabije o více než 250 tisíc lidí ročně.

 

Podívejte se jak u grónského města Illulissat taje ledovec rekordní rychlostí: 

 

Nepřenosné nemoci

Další problémem je stálý nárůst nepřenosných nemocí, jako je cukrovka, srdeční choroba nebo rakovina. Tyto nemoci způsobují úmrtí více než 70 % lidí na světě, tedy 41 milionů lidí. Podle WHO nemoci způsobuje nedostatek pohybu, kouření, alkohol, znečištěné ovzduší nebo nezdravé diety.

 

Tyto faktory také přispívají ke vzniku psychických problémů, které se u poloviny případů objevují už ve věku 14 let a vedou až k sebevraždě.


WHO se chce také letos zaměřit na spolupráci s vládami různých států, aby se globálně zlepšila fyzická aktivita o 15 % do roku 2030.

 

 

Globální pandemie chřipky

Organizace upozorňuje na možnost vypuknutí chřipkové pandemie, která může začít kdykoli a neví se, jak vážná by mohla být. WHO proto monitoruje koloběh virů chřipky, aby mohla odhalit potenciální pandemické kmeny. S organizací spolupracuje 153 institucí ve 114 zemí. Pokud se objeví nový kmen chřipky, WHO v rámci spolupráce se státy zajistí spravedlivý přístup k diagnostice a očkování především v rozvojových zemích.

 

Špatná základní péče

Přes více než 1,6 miliardy lidí žije v oblastech, kde kvůli přetrvávajícím krizím a špatné zdravotnické službě chybí přístup k základní péči. Zdraví matek a dětí se stále nezlepšuje. WHO bude pokračovat ve snaze zlepšit zdravotnický systém v těchto oblastech a kvalitní zdravotní služby.

 

Antimikrobiální rezistence (odolnost vůči antibiotikům)

Úspěchem moderní medicíny je vývoj antibiotik nebo antivirotik. Tyto léky však v poslední době ztrácejí účinnost díky nastoupení antimikrobiální rezistence. Bakterie, viry a paraziti začínají být na léky odolný.

 

Problémy jsou také při léčbě tuberkulózy, na kterou zemře každoročně 1,6 milionů lidí. V roce 2017 bylo až 600 tisíc případů rezistentních na nejúčinnější lék rifampicin. Odolnost vůči lékům vzniká především jejich nadměrných užíváním.

 

Ebola a další vysoce ohrožující patogeny

V Kongu v roce 2018 vypukla ebola, kterou onemocnělo více než milion lidí a desítky jich zemřelo. Proto WHO označila rok 2019 za rok, kdy budou připraveni na zdravotní krizové situace. Dále se organizace snaží identifikovat patogeny a nemoci, které by mohly způsobit mimořádnou zdravotní událost. Zaměřuje se především na ebolu nebo virus zika.

 

Podívejte se na reportáž TV Nova z roku 2017 o podezření na ebolu v Česku:

 

Slabá primární zdravotní péče

Primární zdravotní péče by měla být poskytována pro všechny a také cenově dostupná, aby si ji mohl dovolit každý a to po celý život. Některé země však tuto péči postrádají, jelikož nemají odpovídající zařízení, které by ji měly na starost.

 

Mezi primární zdravotní péči patří hygiena, péče o matku a dítě, správná výživa, dostatek pitné vody, léčba běžných nemocí nebo očkování.

 

 

Nesouhlas s očkováním

Stále větším problémem je odmítání nebo neochota podstoupit očkování, přitom je podle WHO jedním z nejúčinnějších způsobů, jak se vyhnout chorobám. Například spalničky se šíří globálně a vzrostly o 30 %. Lidé často nechtějí podstoupit očkování kvůli nedůvěře k vakcínám nebo zažívání nepříjemností během její aplikace.

 

Horečka dengue

Horečka dengue je přenášena komáry a její příznaky jsou podobné chřipce. Nemoc však může být smrtelná a až 20 % nakažených lidí zemře. Nejvíce případů začíná v období dešťů například v Indii nebo Bangladéši. Podle odhadů WHO je horečkou dengue ohroženo až 40 % světa.

 

HIV

HIV stále patří mezi největší zdravotnické hrozby. Sice dochází k pokroku v léčbě tohoto viru, avšak každý rok na nemoc umírají miliony lidí. Od začátku epidemie se už nakazilo více než 70 milionů lidí a 35 milionů jich zemřelo. V dnešní době žije na světě 37 milionů lidí s HIV.

 

Nejvíce jsou nakaženy mladé dívky a ženy ve věku 15 – 24 let, dále také transsexuálové, vězni nebo prostituti. WHO v roce 2019 bude spolupracovat se státy v rámci zavedení vlastního testování a snaze lépe informovat lidi nakažených virem HIV o možnosti jejich léčby.


ČTĚTE TAKÉ:

Znáte svou krevní skupinu? Odhalí, jaké nemoci vás nejvíc ohrožují!
15 nebezpečných mýtů, které panují o nejčastějších TYPECH RAKOVINY

reg TN.cz