vakcína proti covidu

AstraZeneca jako strašák. EU vyzývá členské státy k jednotnému přístupu

Společnost AstraZeneca ruší dodávky do Evropské unie o 73 %
Zdroj: TV Nova
Ilustrační fotografie
Kateřina Sejková
Kateřina Sejková
Aktualizováno 8:19
8.4. 2021 8:08
Téma:

AstraZeneca je aktuálně nejspíš nejdiskutovanější vakcínou proti covidu-19. Jednotlivé členské státy EU se přitom rozcházejí v tom, jaká omezení na ní uvalují a zda s ní vůbec chtějí své občany očkovat. Brusel proto vyzývá členské země, aby svůj přístup sjednotily a posílily tak důvěru veřejnosti ve vakcínu.

Ve středu Evropská léková agentura (EMA) oznámila, že krevní sraženiny jsou jen velmi vzácným vedlejším účinkem vakcíny AstraZeneca, který se objevil u několika žen mladších 60 let. Její přínosy podle ní převyšují rizika. Důvěra veřejnosti k AstraZenece ale přesto klesá, podle eurokomisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové je tudíž zásadní vytvořit společnou politiku v rámci EU. Členské státy by měly svůj přístup sjednotit, tvrdí. 

 

"Bezpečnost vakcín byla v rámci očkovací strategie EU vždy na prvním místě. Hodnocení EMA ukazuje, že náš systém funguje. Podezření na nežádoucí účinky jsou hlášena rychle, informace jsou sdílené. Naše rozhodnutí by nyní měla vycházet z vědecké práce agentury EMA. Vyzvala jsem ministry zdravotnictví, aby dodržovali koordinovaný přístup, který přispěje k nárůstu důvěry veřejnosti ve vakcínu," citoval deník The Guardian Kyriakidesovou.

 

O jednotném přístupu členských států k AstraZenece zatím nemůže být řeč. Téměř dvě desítky z nich zavedly omezení jejího používání. Jako poslední se k tomuto kroku uchýlila Belgie, která prohlásila, že příští měsíc budou AstraZenecou naočkováni pouze lidé mladší 55 let.

 

 

Česká republika žádná opatření vůči vakcíně nepřijala a ani je neplánuje. Doposud bylo vykázáno 238 tisíc dávek, což představuje zhruba 12 % všech očkování. V Česku se totiž očkuje především vakcínou Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech.

 

Více než AstraZeneca teď české občany trápí ruská vakcína Sputnik V. Ve středu, při jmenování nového ministra zdravotnictví, dal prezident Miloš Zeman jasně najevo, že by byl nerad, kdyby se nadále blokoval dovoz ruské a čínské vakcíny do Česka. Podle opozice byl důvodem odvolání Jana Blatného právě jeho odmítavý postoj k ruské vakcíně.

 

Na začátku dubna se už začalo dokonce řešit, kdo bude vakcínu Sputnik V v Česku distribuovat. Více informací se dozvíte v reportáži TV Nova:

Související témata:
TN.cz