SPECIÁL O HUBNUTÍ

Bílkoviny se neukládají, proto jsou miláčkem všech hubnoucích

Bílkoviny v jídelníčku
Zdroj: Getty Images
Ilustrační foto
Alena Zvěřinová
Alena Zvěřinová
17.1. 2021 5:40

Po sacharidech a tucích jsou třetí nejdůležitější složkou naší stravy bílkoviny, neboli proteiny. Absolutně nutně je potřebujeme hlavně pro stavbu buněk a tkání, představují nezbytnou součást enzymů i některých hormonů, a také mají příznivý vliv na imunitu. Ale s jejich konzumací se to nesmí přehánět, hrozí poškození ledvin a s jater.

Zdánlivou výhodou bílkovin je to, že si je lidské tělo neumí ukládat do zásoby (na rozdíl od tuků na sacharidů). Skoro by se zdálo, že je můžeme jíst v libovolném množství, aniž by to škodilo. To však není pravda.

 

Proteiny totiž v nadměrném množství představují zbytečnou zátěž pro játra. Ta musí jejich nadbytek zpracovat v odpadní látky, jinak by se jich organismus nedokázal zbavit. Podobně jsou přetížené i cévy a ledviny, kam tyto odpadní látky putují.

 

 

Podobnou chybou by bylo jíst naopak méně bílkovin, než tělo potřebuje. Při hubnutí si musíme hlídat, aby nám spolu s tuky neubývala i svalová hmota. Ideální je doprovodit shazování nadbytečných kilogramů také pravidelným cvičením. Při něm se svaly udržují v kondici a objem některých partií ubývá proto, že mizí hlavně tuky.

 

I bílkoviny – podobně jako ostatní složky stravy – se rozdělují do několika skupin. Pro naše potřeby stačí vědět, že existují živočišné bílkoviny (zejména maso, mléčné výrobky a vejce) a pak ještě bílkoviny rostlinného původu. K nim patří hlavně luštěniny (včetně sóji), obiloviny a ořechy.

 

 

Které potraviny jsou na bílkoviny bohaté a které jich naopak obsahují méně? Například 100 g sušeného sójových kostek má 50,6 g bílkovin a v 10 dekagramech slepičích vajec jich je 48,8 g. Naproti tomu deset deka polotučného tvarohu obsahuje jen 12,9 g proteinů a játra (kuřecí i vepřová) nemají ve sto gramech víc než 17 g proteinové složky.

 

I když by se zdálo, že při hubnutí si nemusíme bílkoviny vůbec hlídat, není tomu tak. Jejich zrádnost spočívá v tom, že jim rády dělají společnost tuky, a to ve značném množství. V případě masa, mléka i mléčných výrobků si proto vybíráme ty s nízkým obsahem tuku. A konzumaci těch tučnějších výrazně omezíme.

 

Úplně si je zakázat asi nedokážeme, ale jíst bychom měli tučnější bílkoviny jen v minimálním množství – a zbytek nahradit zeleninou v jakékoli úpravě. Stejně bychom měli přistupovat také k ořechům, protože ani ty s dávkou kalorií pro naše tělo zrovna nešetří.

 

 

V posledních letech se i v ČR hodně rozšířily různé diety a stravovací protokoly, které jsou založené na tom, že člověk jí víc bílkovin na úkor sacharidů. Jejich společným znakem je předpona keto-. Je ale dobré vědět, že ne každá ketogenní dieta nám prospěje. Opravdu solidní odborníci spolupracují se zkušenými lékaři, kteří buď pravidelně kontrolují přímo zájemce o hubnutí nebo hlídají mimo jiné objem bílkovin a dalších složek potravy v keto-jídelníčku.

 

 

Pokud jde o množství denně konzumovaných bílkovin, doporučují výživoví poradci, aby bílkoviny představovaly nanejvýš pětinu stravy. V zájmu svého zdraví bychom si měli hlídat, abychom jich denně nesnědli víc, než odpovídá jednomu gramu na jeden kilogram naší hmotnosti.

 

I proto bychom se měli při hubnutí vyvarovat proteinových tyčinek i nápojů, jichž je hojnost ve všech nákupních centrech. Jsou sice chutné a nasytí, ale ten, kdo se nesnaží posilováním dosáhnout býčí šíje a na břiše „pekáče buchet“, se bez nich obejde.

 

Podívejte se na reportáž TV NOVA, jak shazuje kila česká bojovnice: 

Související témata:
TN.cz