slavnosti svobody

Česko si připomíná osvobození. Oslav se zúčastnily tisíce lidí

Téma:

V Plzni v neděli pokračovaly Slavnosti svobody, které připomínají osvobození města v roce 1945. Centrem města projel konvoj téměř dvou stovek historických aut. A ujít si ho nenechalo přes sedmnáct tisíc lidí. Vrcholit budou slavnosti v pondělí u pomníku Díky, Ameriko.

Dobová vojenská technika, historické uniformy, všudypřítomné šeříky a americké vlaječky - tak to v neděli vypadalo v centru Plzně, která se pomyslně vrátila do roku 1945.

 

Účastníky konvoje před samotným rozjezdem kolony nejvíce trápilo, aby vydrželo počasí - a auta jela. V první linii jeli veteráni, kteří západ Čech na přelomu dubna a května 1945 osvobozovali a kteří se i přes pokročilý věk po 74 letech do Plzně vrátili. Připomenout si konec války do Česka přijeli i potomci veteránů.

 

"Můj dědeček byl plukovník Charles Noble, který byl velitelem 16. divize, která osvobodila Plzeň," tvrdí stejnojmenný vnuk veterána Charles Noble.

 

Konvoj vyjížděl z plzeňské Sukovy ulice. Poté obojživelná auta, náklaďáky nebo obrněné transportéry pokračovaly Klatovskou třídou, přes Sady pětatřicátníků a zaparkovaly na náměstí republiky. Tam si potom historickou techniku mohli lidé náležitě prohlédnout. "To měl můj otec, tak se chci podívat, jak to mají v chodu ještě po těch letech," řekl jeden z účastníků.

 

 

Na Slavnosti svobody do Plzně každoročně přijíždějí tisíce lidí z celého světa. Akce vyvrcholí v pondělí pietním aktem u pomníku Díky Ameriko.

 

Na květnové dny roku 1945 se vzpomínalo i v Praze -kde přesně před 74 lety vypuklo protinacistické povstání. Boje u Staroměstské radnice a Českého rozhlasu si připomněly desítky lidí.

 

5. května 1945 hlášení rozhlasu spustilo odpor Pražanů. "Český rozhlas hlásil česky šest hodin, a to byla výzva pro nás. My jsme věděli, že Berlín padnul," vzpomíná účastník povstání Emil Šneberg.

 

Rozhlas vysílal nejen v češtině, pouštěl i zakázané písničky. To se ale nelíbilo nacistům, budovu proto obsadili. Při boji o rozhlas mezi 5. a 9. květnem zemřelo 170 lidí. Jejich památku připomínají pamětní desky.

 

 

A právě sem každý rok přinášejí květiny a věnce nejen pamětníci, ale i čeští politici. "Není větší oběti, kterou může kdokoliv z nás přinést, než vlastní život. Nesmírně si proto vážím všech lidských obětí v boji o vihohradský rozhlas," řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).

 

"Tito obyčejní lidé si museli uvědomovat, že je to může stát život. Přesto nečekali na svobodu z rukou jiného, chtěli si jí vzít sami a vrátit tak národu čest a hrdost," uvedl primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

 

5. května se pak boje rozšířily po celé metropoli - vzniklo na dva tisíce barikád, odstraňovaly se německé cedule, vyvěšovaly se české vlajky. K povstalcům se připojili i ruští vlasovci.

 

Před jednotkami SS museli čeští povstalci chránit také budovu Staroměstské radnice. Povstání skončilo příjezdem sovětských tanků 9. května. Zemřelo při něm asi 2 800 Čechů, na sedm stovek sovětských vojáků, tři sta vlasovců a asi tisícovka Němců.

Bára Divišová, Linda Nguyenová, sei TN.cz