Pandemie tehdy a teď

Československo vzniklo před 102 lety, i tehdy ho drtila smrtící pandemie

František Nyklas
František Nyklas
28.10. 2020 22:10
Téma:

Období vzniku Československa má mnoho společného se současnou dobou. Zatímco teď čelí svět pandemii koronaviru, na podzim roku 1918 zasáhla Evropu pandemie španělské chřipky, která si jen na území současného Česka a Slovenska vyžádala desetitisíce obětí.

V pondělí 28. října 1918 stejně jako dnes mrholilo a pršelo. A stejně jako dnes i na podzim před 102 lety umírali lidé na zákeřnou nemoc.

 

"V tu dobu vrcholila v Evropě epidemie španělské chřipky. Což vlastně jako paralela k současným opatřením a k současné situaci ohledně kovidu. Tak můžeme spatřovat i dnes," řekl televizi Nova historik Jan Nedvěd.

 

Zasažen byl nejdřív západ vznikající republiky, včetně Karlových Varů. Nákaza se pak šířila dál do vnitrozemí. Jak potvrzují historici, španělská chřipka měla více obětí než první světová válka.

 

 

Když v říjnu 1918 probíhaly oslavy založení první Československé republiky a davy v ulicích jásaly, ležely tisíce nemocných s horečkou v posteli a bojovaly se španělskou chřipkou. Ale klíčovou roli ve vzniku Československa měla právě končící válka. Rakousko-Uhersko nebylo na dlouhodobý konflikt připraveno.

 

"Zanikala monarchie o a souběžně s tím vznikalo Československo. Nebylo to tak, že by někdo historickým skalpelem rozřízl Rakousko-Uhersko a najednou to bylo Československo. Dokonce se hovoří o tom, že těch několik posledních dní v říjnu, na začátku listopadu, existovalo vlastně Československo i Rakousko-Uhersko zároveň," pokračoval Nedvěd.

 

Do školních učebnic se ale jako datum vzniku Československa dostal 28. říjen 1918. Traduje se, že jako první vyhlásil samostatnost kněz a poslanec říšské rady Isidor Zahradník, řečník na Václavském náměstí v Praze.

 

"Jsme svobodní. Zde u stupňů pomníku českého knížete svatého Václava přísaháme, že chceme této svobody se státi hodnými, že jej chceme hájiti i svými životy," hlásal Zahradník na slavném pražském náměstí.

 

 

Otcem zakladatelem ale mohl být stejně i Alois Rašín, který sepsal první zákon nové republiky. V čele politiků a osobností, odhodlaných k historickým změnám stál ale Tomáš Garrique Masaryk. Ten odjel na jaře do USA. Tam přednášel, psal a agitoval a byl tam i 28. října. Do Prahy dorazil až za pár týdnů už jako zvolený prezident.

 

"On měl štěstí , vlastně i zásluhu na tom, že se dokázal obklopit schopnými lidmi. Především to byl doktor Edvard Beneš. Zároveň bylo štěstí a přínosem, že se k němu připojil i Milan Rostislav Štefánik. Jako rozhodný představitel spojení Čechů a Slováků," vysvětlil historik.

 

Mezi aktéry domácího odboje, kteří rozhodli o tom, že jejich potomci budou žít ve svobodné zemi patřili Alois Rašín, Antonín Švehla, Jiří Stříbrný, František Soukup a Vavro Šrobár. Takzvaná mafie.

 

 

"Někteří dokonce byli za velezradu odsouzeni k trestu smrti a po nástupu posledního rakousko-uherského císaře Karla I., byli amnestováni," uzavřel Nedvěd.

 

Jestli bude nový stát republikou, o tom jednal v Ženevě s Edvardem Benešem budoucí předseda vlády Karel Kramář. Tím že odjel do zahraničí, se podle historiků zřejmě připravil o možnost být oslavován jako ten, který vytvořil československý stát. 

drz TN.cz