Sto let Československa

Český národ si zažil peklo. Neopakujme chyby, varují historici

Slavíme 100 let od založení Československa, a tak je ten správný čas na to připomenout si její přelomové události - od komplikovaných začátků přes chvíle, kdy Češi bojovali o přežití, až po dnešek, který historci popisují jako nejlepší období naší země.

100 let - je to spousta času na formování událostí, které vyústily v neopakovatelné momenty historie. Dějiny jednoho stoletého státu jsou psány tak hustým písmem, že připomenout vše rozhodně nejde. Něco se ale vrylo do paměti národa až příliš hluboko.

 

28.říjnem 1918 začala dlouhá cesta nové republiky. Už za pár let se ale ukázalo, že může být i trnitá a že Československo je také třeba bránit - před nacistickým Německem.

 

Přes počáteční optimismus Československo přišlo o své pohraničí. Mnichovskou zradou začalo jedno z nejtemnějších období - Protektorát Čechy a Morava.

 

 

Stali jsme se součástí Třetí říše. Na denním pořádku bylo porušování lidských práv, teror a útlak obyvatel. A pak se někteří vzepřeli. 

 

Jejich cílem se stal zastupující říšský protektor Heydrich. Krvavá odplata nacistů na sebe nenechala dlouho čekat.

 

Ve jménu vůdce byli pro schvalování atentátu na Reinharda Heydricha odsouzeni k trestu smrti zastřelením. Němci také srovnali se zemí vesničky Lidice a Ležáky. Skutečným strůjcům útoku - výsadkářům Gabčíkovi a Kubišovi se uniknout nakonec nepodařilo.

 

"Ten čin má nějakou mimořádnou symbolickou hodnotu a já si myslím, že většinu lidí to naopak posiloval," uvedl historik Ivan Šedivý.

 

Až v roce 1945 se lidé dočkali osvobození. Nová svoboda s sebou ale nesla hořkou příchuť. Oslavovaní hrdinové se totiž brzy stali novými utlačovateli. Moc ve státě převzali komunisté.

 

"Právě se vracím z Hradu, od prezidenta republiky. Dnes ráno jsem panu prezidentu republiky podal návrh na přijetí demise ministrů, kteří odstoupili 20.února tohoto roku," prohlásil tenkrát Klement Gottwald.

 

Mrazivé byly únorové dny 1948, kdy probíhal převrat - jako by předznamenávaly, že režim bude přituhovat. A pak přišla padesátá léta.

 

 

 

Život v komunistickém Československu provázel neustálý strach z udávání a vykonstruovaných procesů - nelze tak zapomenout na křivdy v jejich čele stojí poprava Milady Horákové.

 

"Neplačte, neteskněte moc, je mi to takhle lepší, než pozvolna umírat. Dlouhou nesvobodu už by mé srdce nevydrželo," prohlásila tenkrát Horáková.

 

Konec období nejkrutějších represí zosobnila smrt Klementa Gottwalda. Závěrem tohoto období dosáhla československá věda mimořádného úspěchu. Jaroslav Heyrovský dostal Nobelovu cenu. Získat takové ocenění se pak podařilo už jen Jaroslavu Seifertovi, a sice za literaturu.

 

Světový ohlas měl i náš film - probíhala zlatá šedesátá léta, pozvolné uvolňování poměrů a s ním i filmový Oscar za snímek Obchod na korze.

 

 

"Tehdejší ústřední filmový ředitel polednák řekl, který blázen si může myslet, že tento film se dá natočit, nicméně nestál v cestě," řekl syn režiséra Elmar Klos mladší.

 

Pak ale přišla další rána pro československý národ. V srpnu 1968 přijely tanky a šokovaly obyvatele. Invaze vojsk pěti komunistických zemí se Sovětským svazem v čele se stal nadlouho dalším historickým traumatem národa.

 

Čechoslováci si ale nakonec svoji svobodu vydobyli. v roce 1989 přišla revoluce - už ale ne krvavá - Sametová revoluce.

 

 

 

Potom ale Češi a Slováci zatoužili po osamostatnění. Dohodu oddělení Československa podepsali Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Prvním Českým prezidentem se stal Václav Havel.

 

Česko pak o sobě začalo dávat vědět i jako sportovní velmoc. V srdcích všech hokejových fanoušků dodnes žije datum 22.února 1998. Tehdy čeští hokejisté vybojovali zlato na olympiádě v Naganu.

 

A pro sportovní úspěchy už nemusíme chodit daleko do historie. Je tomu sotva půl roku, co Ester Ledecká získala 2 olympijské medaile.

 

 

Celkově si český národ prožil momenty radosti, pokroku, národní hrdosti, ale i bolesti, zrady a nesvobody. Teď je jen na nás, kolik dalších let bude důvodem k oslavám.

nor TN.cz