VÝROČÍ 17. LISTOPADU

Definitivní rána režimu! Do generální stávky se zapojila celá země

Ivan Berka
Ivan Berka
Aktualizováno 21:40
27.11. 2019 21:28

Před třiceti lety se na dvě hodiny zastavil chod většiny úřadů, továren a obchodů v tehdejším Československu. Sedmadvacátého listopadu 1989 se většina obyvatel zapojila do generální stávky. Podle historiků právě tím komunistický režim dostal definitivní ránu. Bylo zřejmé, že jej odmítli i dělníci, na které komunisté nejvíc spoléhali.

Pondělí 27. listopadu 1989 bylo přelomovým datem v průběhu sametové revoluce. Nejen Pražané se namísto do práce vydali na Václavské náměstí. Lidé ze všech koutů republiky ho tehdy celé zaplnili. Do té doby byla centrem protestů hlavně Praha.

 

Když ale v pravé poledne zahájilo stávku celých 75 procent občanů Československa a lidé zaplnili náměstí měst i obcí, bylo jasné, že proti komunistům se vzbouřila celá republika.

 

"V 15:45 jsme vyběhli v průvodu studentů a šli jsme k radnici. V té době jsme nebyli zvyklí, že by se scházely davy. Pro mě ta doba byla velmi inspirativní. Měli jsme pocit, že všechno dokážeme, když se nějakým způsobem sjednotíme," popsala událost současná ředitelka divadla v Liberci Jarmila Levko.

 

Stávka, která proběhla pod heslem "Konec vlády jedné strany", trvala dvě hodiny. Právě ty ale podle historiků stačily na to, aby rozhodly o dalším vývoji v zemi.

 

 

"Generální stávka měla prověřit dvě skutečnosti. To, zda si lidé přeji v relativně blízké době svobodné volby. A také, zda si přejí zrušení čtvrtého článku ústavy. Tedy vedoucí roli Komunistické strany Československa. Lidé dali jasně najevo, že chtějí svobodné volby a konec vlády KSČ," vysvětlil historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Martin Tichý.

 

Dva dny po generální stávce Federální shromáždění odhlasovalo změnu ústavy, ze které byla vyškrtnuta vedoucí úloha komunistické strany. Ruku pro zvedl i Miloš Jakeš, jeden z předních představitelů komunistického režimu.

Martin Košík, pan tn.cz / TV Nova