Znepokojivá statistika

Delší pracovní doba může zabít, varuje WHO. Kolik hodin je hranice?

Unavený dělník - ilustrační foto
Zdroj: Profimedia
Ilustrační snímek
Petr Zelený
Petr Zelený
28.5. 2021 5:45
Téma:

I když většina lidí pracuje 40 hodin týdně, najdou se i tací, jejichž pracovní doba je v týdnu delší. A ti by se měli mít podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na pozoru. Dlouhé hodiny trávené v zaměstnání totiž podle expertů mohou vést k nemocem, či dokonce k smrti.

"Dlouhá pracovní doba vedla v roce 2016 k 745 000 úmrtím na cévní mozkovou příhodu a ischemickou chorobu srdeční, což je podle posledních odhadů Světové zdravotnické organizace a Mezinárodní organizace práce (MOP) 29% nárůst od roku 2000," upozornil aktuálně na znepokojivý trend Jiří Ruprich, vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

 

WHO a MOP odhadují, že v roce 2016 zemřelo na mrtvici 398 000 lidí a 347 000 na srdeční choroby v důsledku odpracování nejméně 55 hodin za týden. "V letech 2000 až 2016 se počet úmrtí na srdeční choroby v důsledku dlouhé pracovní doby zvýšil o 42 % a na cévní mozkovou příhodu o 19 %," zdůraznil Ruprich. Právě o hranici 55 odpracovaných hodin týdně experti hovoří jako o rizikové.

 

Muži jsou přitom ohrožení mnohem více než ženy, podle statistiky tvoří téměř tři čtvrtiny (72 %) zemřelých. Ohroženější jsou zaměstnanci středního a vyššího věku. "Většina zaznamenaných úmrtí byla mezi lidmi umírajícími ve věku 60 až 79 let, kteří pracovali 55 hodin nebo více týdně ve věku od 45 do 74 let," uvedl Ruprich. Dlouhá pracovní doba je přitom podle něj odpovědná přibližně za třetinu nemocí z povolání.

 

 

"Studie dospěla k závěru, že práce 55 a více hodin týdně je spojena s odhadovaným o 35 % vyšším rizikem cévní mozkové příhody a o 17 % vyšším rizikem úmrtí na ischemickou chorobu srdeční ve srovnání s 35 až 40 hodinami týdně. Dále se zvyšuje počet lidí pracujících dlouhé hodiny a v současné době činí devět procent světové populace. Tento trend vystavuje ještě více lidí riziku pracovního postižení a předčasné smrti," cituje ze závěrů zkoumání SZÚ.

 

Podoba práce se přitom kvůli pandemii covidu-19 výrazně změnila. "Práce na dálku se stala normou v mnoha průmyslových odvětvích, což často stírá hranice mezi domovem a zaměstnáním. Kromě toho bylo mnoho podniků nuceno omezit nebo ukončit provoz, aby ušetřily peníze. A lidé, kteří jsou stále na výplatní listině, nakonec pracují déle. Žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo srdečních chorob," má jasno generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

 

Proti znepokojivému trendu je prý možné zakročit například tím, že vlády zakáží povinné přesčasy a omezí maximální počet odpracovaných hodin. Pomoci mohou i kolektivní smlouvy, které nastolí pružnější pracovní dobu, nabízejí řešení odborníci.

VOYO

Sledujte Televizní noviny ve Full HD a bez reklam na Voyo.cz

TN.cz