Dopad koronaviru

Deprese a úzkosti kosí Čechy! Tohoto se kvůli pandemii bojí nejvíce

Žena v depresích
Zdroj: Getty Images
Ilustrační fotografie
Lucie Staničková
Lucie Staničková
Publikováno 8. 8. 2020
Téma:

Pandemie koronaviru má dopad nejen na fyzické zdraví a ekonomickou situaci lidí, ale také zásadně ovlivňuje psychiku. Jen během nouzového stavu v České republice výrazně přibylo lidí s depresemi a úzkostmi.

Na počátku epidemie měla přibližně pětina dospělých příznaky depresí. Vyplývá to ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.


"Duševní zdraví respondentů se po úvodním skokovém zhoršení při nástupu pandemie postupně zlepšovalo, výskyt příznaků alespoň středně těžké deprese, nebo úzkosti je ale v půlce června 2020 stále téměř dvojnásobný v porovnání se stavem před pandemií,“ stojí ve studii.

 

 


 
Autoři studie poukázali na to, že se všem takřka přes noc změnil život. Omezilo se setkávání s dalšími lidmi a mnozí zůstali sami. Mimo jiné se začal objevovat také strach o blízké a jejich zdraví, hrozil výpadek příjmů i ztráta práce. 


Nejvíce celá situace dopadala na ženy, mladé lidi a ty, kterým se výrazně propadl příjem. Právě strach o práci a neschopnost platit účty podle psychologů v lidech stále umocňuje nejistotu a vede k depresím.

 

Anketa

Měli jste během pandemie depresi nebo pocit úzkosti?

Hlasovalo 653 lidí.


"Od půlky února lidé slýchali jen špatné zprávy. Navíc strach z toho, co bude, je moc neuklidňoval a vyvolával v nich nejistotu,“ řekl pro TN.cz psycholog Jan Lašek.


Také podle psychologa Jeronýma Klimeše depresi v lidech umocňoval strach z propuštění a následné ekonomické situace. "Polovina republiky má problém vyjít s měsíčním příjmem. Lidé musí pracovat. Když je zavřeme doma, tak polovina padne na ekonomické dno. Více lidí zabijí jednotlivá opatření než samotný virus,“ poznamenal Klimeš.

 

 


Studie rovněž poukazuje na důležitost psychologické pomoci a finanční a sociální podpory jednotlivým domácnostem, které nejvíce zasáhla pandemie koronaviru. Právě tyto faktory snižují pocity nejistoty a míru obav zejména z plošné karantény během potenciální druhé vlny.


"Nikdo neví, co přijde na podzim. Ale my kvůli stovkám lidí, kteří zemřeli, zavádíme nesmyslná opatření. Jde to mimo zdravý rozum,“ zlobí se Klimeš.


Studie vychází z projektu Život během pandemie. Experti se od půlky března do června každé dva týdny ptali 3100 lidí na jejich situaci a chování. Hodnotili spánek, nervozitu, chuť k jídlu, únavu, zájem o děti a podrážděnost.


Po zavedení nouzového stavu v Česku kvůli koronaviru se podíl lidí s příznaky středně těžké deprese nebo úzkosti zvedl z šesti na dvacet procent. Následně klesl. Před polovinou června se dostal na 10 %.

 

 


Příznaky depresí s úzkostmi se projevovaly u 37 % žen s dětmi do 18 let a u 14 % otců. Podle expertů stojí za velkým rozdílem nerovnoměrné rozdělení péče v rodinách. Na ošetřovném totiž zůstaly doma s dětmi hlavně ženy.


Středně těžké deprese a úzkosti mělo také 21 % bezdětných žen a 12 % můžu bez potomků. Příznaky popsalo také 36 % mladých lidí od 18 do 24 let a 13 % lidí nad 65 let.

 

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce Čechům pomoci s duševním zdravím. Více se dozvíte v následující reportáži:

 

TN.cz