výročí 17. listopadu

Dny po sametové revoluci: Stávky, demonstrace, prezident Havel!

Bára Divišová
Bára Divišová
Publikováno 18. 11. 2019
Téma:

Před třiceti lety odstartovaly události, které během dvou následujících měsíců zcela otočily směřování naší země. Věci šly tak rychle, že se komunisté ani nezmohli na silnější odpor. Pojďme si ten čas připomenout.

V sobotu 18. listopadu se mezi veřejností šíří zpráva o brutálním zásahu proti studentům na Národní třídě. Mezi lidmi v celé republice to vyvolá silné rozhořčení. O den později se v Praze v Činoherním klubu schází skupina odpůrců režimu kolem Václava Havla a ladí noty na další postup. Šíří se fáma, že během pátečního zásahu byl zabit jeden ze studentů Martin Šmíd.

 

Na Karlově náměstí se koná smuteční akce. Večer ministerstvo školství vydává prohlášení, že Šmíd je naživu. "Dneska víme, že to byl omyl, ale tenkrát jsme to nevěděli," vzpomínal novinář Michael Žantovský. Ještě téhož večera je založeno Občanské fórum. Požaduje propuštění politických vězňů a odchod zkorumpovaných komunistických politiků.

 

V pondělí 20. listopadu komunistická vláda vyhlašuje, že se zákrokem na Národní třídě souhlasí a že s demonstranty vyjednávat nehodlá. V Praze vyhlašují stávku vysoké školy, po celé republice jsou svolávány demonstrace. Na Václavské náměstí dorazí sto tisíc lidí.

 

 

V úterý 21. listopadu se stávka vysokých škol rozšíří do celé země. Na Václavské náměstí opět míří demonstranti a klíči cinkají za konec vlády komunistů. Už jich protestuje 200 tisíc. A poprvé k nim z balkonu Melantrichu promlouvá Václav Havel.

 

"Vystoupil a prohlásil tu známou větu: Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Což bylo neočekávané a krásně zformulované. A ve stejném okamžiku se objevily všude plakáty Havel na Hrad," popsal tehdejší zážitek Jolyon Naegele, zpravodaj Hlasu Ameriky. 

 

Komunisté také zvažují použít proti demonstrantům armádu. V noci se do Prahy stahují tisíce milicionářů z celé země. Později se komunisté dohadují, kdo je vlastně povolal. Ve středu 22. listopadu demonstrace už probíhají po celém Československu. Na Václavském náměstí zpívá toho večera Marta Kubišová svou Modlitbu pro Martu.

 

 

Ve čtvrtek 23. listopadu se Miroslav Štěpán snaží přesvědčit tisíce dělníků z ČKD, že demonstrující jsou 15leté děti. "V žádné zemi neexistuje to, aby 15leté děti určovaly, kdy má odejít prezident," řekl tehdy Štěpán. V pátek 24. listopadu komunisté ztrácí půdu pod nohama. Jejich vedení v čele s Milošem Jakešem rezignuje a situaci se snaží zachránit výměnou vedení.

 

Dne 3. prosince komunisté představují novou vládu, ve které ale mají opět většinu. Na nátlak veřejnosti pak končí už po čtyřech dnech. O sedm dní později Gustáv Husák konečně jmenuje vládu, ve které už nemá KSČ převahu a poté rezignuje. Republika má otevřené hranice.

 

Na konci prosince se předsedou federálního shromáždění stává Alexander Dubček a Václav Havel je zvolen prezidentem Československa - prvním nekomunistickým po 41 letech. Zvolen je jednomyslně, hlasují pro něj i komunisté.

reg TN.cz