Napřímo

NAPŘÍMO: O připravenosti armády na koronavirus i pochybných zakázkách

Bára Divišová
Bára Divišová, Michaela Trochová
Publikováno 26. 2. 2020
Téma:

Předražené zakázky na ministerstvu obrany a připravenost Centra biologické ochrany v Těchoníně na zavlečení koronaviru do Česka. To byla hlavní témata pořadu Napřímo. Hosty moderátorky Báry Divišové byli ve středu 26. února ministr obrany Lubomír Metnar a předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová.

Ministr obrany Lubomír Metnar a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová diskutovali v pořadu Napřímo například o připravenosti české armády na epidemii koronaviru. Armáda dá v takovém případě k dispozici své specializované Centrum biologické ochrany v Těchoníně.

 

"Po úterním setkání Bezpečnostní rady státu pro mě vyplynulo jednoznačné zadání být jako armáda připravena, kdyby došlo k potvrzení výskytu u nás a nestačily by civilní objekty. Pak bychom mohli nabídnout naše kapacity. Jsme připraveni do 12 hodin přijmout 30 pacientů k léčení, dalších sto na pozorování do karantény. Dále můžeme přispět mobilními zařízeními na sběr vzorků," potvrdil ministr obrany Lubomír Metnar.

 

"V Těchoníně vznikla dokonce jednotka aktivních záloh, složená z lékařů a dalších civilistů, připravených přijít na povolávací rozkaz," dodala předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Armáda už již zapojila, armádní letouny byly použity na transport humanitární pomoci do Číny. Kromě Těchonína další potenciál nabízí pražská vojenská nemocnice.

 

"Zvládli jsme jiné krizové stavy jako povodně a orkány, armáda si během nich vyzkoušela své schopnosti, věřím, že jsme připraveni," dodala předsedkyně.

 

 

 

Předmětem diskuze byly také zakázky na ministerstvu obrany, předražené o stovky milionů, navíc roky protahované. Nejprve šlo o pasivní sledovací zařízení, poté o rušičky komunikace a teď ministr nechává prověřit zakázku na modernizaci vrtulníků a tanků.

 

Právě kvůli nákupu pasivních sledovacích zařízení čelil Metnar vážné kritice, skončil kvůli ní i jeho náměstek pro vyzbrojování Filip Říha. Ministr Metnar se omluvil, i když podle něj nic nenasvědčuje chybě.

 

"Samotná zakázka je v pořádku. To, že došlo v pochybení v předkládání na vládu, to nezastíráme, chybu přiznáváme. Náměstek Říha byl zodpovědný za tuto akvizici, a to i komunikačně. Uznal, že tady se dalo udělat více, proto rezignoval. Pro nás jako pro celý rezort je to ponaučení," vysvětlil ministr.

 

Říhova rezignace vyplynula prý po vzájemné domluvě. "Oba dva jsme chtěli, aby se situace zklidnila nejen v mediálním prostoru, ale i na resortu obrany," doplnil ministr. "Pověřil jsem hned nového pracovníka vedením sekce vyzbrojování a akvizic a vyhlásili jsme výběrové řízení. Teď budeme čekat na přihlášky a budeme hledat nového náměstka. Jako reálný termín vidím květen, máme zákonné lhůty pro odvolání, kterých se musíme držet," vysvětlil, kdy bude funkce náměstka znovu obsazena.

 

"Budeme se snažit do budoucna komunikaci s poslanci zkvalitnit. Doufáme, že už k podobnému pochybení nedojde a poslanci budou mít vždy informace včas, aby mohli reagovat," dodal.

 

Říhy se zastala i předsedkyně Černochová. "Pan náměstek Říha udělal na ministerstvu obrany spoustu dobrých věcí, nikdy jsem ho nepovažovala za pitomce, jak ho označil premiér Babiš. Akvizicí se na sklonku roku 2019 odehrálo několik, ministerstvo obrany přes všechny problémy přestalo komunikovat. Něco jsme se tak dozvídali až z tisku nebo na výboru pro obranu až po vynucení z naší strany. Bylo to tedy spíše chyba komunikace. Škoda, že nekomunikovali dřív," dodala Černochová. Například fakt, že bude akvizice dražší, bylo známo, už když se schvaloval rozpočet.

 

 

Armáda na modernizaci čeká jako na smilování, momentálně je ve hře hned několik velkých zakázek. "Za panem Metnarem a jeho týmem jsou vidět výsledky, nebojí se podepsat akvizice. Předchozí ministr Martin Stropnický se bál dát podpis pod cokoli," pochvaluje se Černochová.

 

I ministr potvrdil, že zakázek se v minulých letech dělalo minimum, příčinou byla i chyba v byrokratickém systému. Ministr i předsedkyně si svorně postěžovali na nešťastný zákon o veřejných zakázkách, který jejich práci přináší jen komplikace a zdržování. "Některé zakázky se v minulosti táhly až čtyři roky," připomněla předsedkyně.

 

"Jsem ve funkci rok a půl, nemá smysl se dívat dozadu. Dívám se odpředu, mým cílem je modernizovat armádu, a k tomu by mohla přispět i novela zákona o zadávání veřejných zakázek. Ta se chystá, budeme k ní dávat četné připomínky, snad to legislativu zlepší," doplnil ministr.

 

Rezort obrany doufá, že do roku 2024 na bezpečnost půjdou dvě procenta hrubého domácího produktu, již letos si dala vláda jako závazek dosáhnout 1,4 %. "ČR má skvělé vojáky, ti mají skvělé renomé u spojenců, mým cílem je, aby měli i moderní techniku, kterou budou využívat. Za 30 let se nepodařil armádě zbavit například ruské techniky. Armáda by si zasloužila modernizovat na tu úroveň, kde by měla být. Jinak zaostáváme a potenciální protivník získává náskok," zdůvodnil ministr.

 

Z velkých armádních nákupů rezort aktuálně řeší například dodání více než 200 bojových vozidel pěchoty. "Máme téměř 70 tanků, z toho jich je 36 modernizovaných. Tanky potřebujeme, jsou součástí těžké brigády a našich závazků vůči NATO," vysvětlil ministr Metnar. Rezort zamýšlí modernizaci dalších tanků, který by rezort vyšla asi na dvě miliardy a zajistila by zhruba na deset let plnohodnotný provoz. "Během té doby budeme moct udělat další akvizici na pořízení nových tanků. Chci upřednostnit kvalitu a to, aby byla zakázka transparentní. Tato zakázka zajistí větší obranyschopnost a náš závazek v rámci členství aliance," dodal ministr.

 

V roce 2027 skončí rovněž smlouva na Gripeny. "Jsem rád, že jsme si nadzvukové letectví uchovali, řada spojenců nám to závidí. Již jsme ve fázi zahájení analýzy, jak dál pokračovat. Jakou cestou se vydáme, bude otázkou další vlády, kdy bude analýza dokončena," dodal ministr.

 

Podívejte se na reportáž TV Nova:

epa TN.cz