Resuscitace

Dýchat z úst do úst, či oživovat jen rukama? Záchranář promluvil

Sanitka
Zdroj: Profimedia
Ilustrační snímek
Petr Zelený
Petr Zelený
Publikováno 30. 11. 2019
Téma:

V řadě autobusů či jiných dopravních prostředků jsou umístěné nálepky, které radí, jak správně postupovat, pokud někdo třeba náhle zkolabuje a nereaguje. A i když popisují především nepřímou srdeční masáž, je si podle zadravotníků nutné uvědomit, že není samospásná.

"Doporučení tzv. „hands only CPR“ (tedy stlačování hrudníku bez umělého dýchání) platí jen pro určitý typ srdečních zástav a pokud bychom jej důsledně dodržovali, mnozí z pacientů, které se nám podařilo vrátit do života, by nepřežili," vysvětluje ředitel středočeské záchranky Jiří Knor.

 

"Nejde jen o pacienty v dětském věku, ale i o všechny dospělé, u kterých je příčinou srdeční zástavy závažná porucha dýchání. U těchto tzv. hypoxických srdečních zástav je právě umělé dýchání postupem, který odstraňuje příčinu srdeční zástavy a bez něj provádět neodkladnou resuscitaci nemá smysl," přibližuje Knor.

 

Nicméně dodává, že i stlačování hrudníku rukama má své místo, zvlášť pokud se použije u pacientů, kteří mají takzvané agonální dýchání (nápadně lapají po vzduchu).

"Pro laickou veřejnost platí, že je lépe provádět alespoň nepřímou srdeční masáž než nic," vysvětluje zkušený záchranář.

 

A zároveň popisuje dva případy, kdy bylo umělé dýchání pro záchranu pacientů naprosto klíčové. V tom prvním byla pacientkou teprve čtyřletá holčička, která se topila na koupališti.

 

Přivolaní záchranáři po příjezdu na místo zjistili, že je dívenka v klinické smrti. Nakonec se jí podařilo nejen oživit, ale ze všeho vyvázla bez následků. "Bez umělého dýchání (z plic do plic a následně samorozpínacím vakem) by neměla šanci," zavzpomínal na výjezd z 90. let minulého století ředitel záchranky.

Druhou pacientkou byla devětačtyřicetiletá žena s těžkým astmatem. I její stav záchranáři po příjezdu na místo vyhodnotili jako klinickou smrt. I ji se po dlouhé resuscitaci podařilo oživit a díky snaze zdravotníků v terénu a později i v nemocnici se i ona vrátila do plnohodnotného života.

TN.cz