Právní pojmy

Home office, karanténa, nouzový stav. Co znamenají nová opatření

Rouška v práci
Zdroj: Getty Images
Ilustrační snímek
Petr Zelený
Petr Zelený
10.3. 2020 5:55
Téma:

Kvůli tomu, že koronavirus vytrvale postupuje Evropou a nevyhýbá se ani Česku, se do povědomí většiny Čechů dostaly v uplynulých dnech termíny, které dosud neznali - karanténa, nouzový stav nebo home office (práce z domova). Právník vysvětlil, co to přesně znamená a co všechno nás potenciálně ještě čeká.

Virová epidemie je podle právníka Ondřeje Preusse klasickým příkladem takzvané vyšší moci, tedy nepředvídatelného jevu, nad kterým nemá nikdo kontrolu. Jde v podstatě o přírodní katastrofu. A stát, zaměstnanci i zaměstnavatelé mohou s koronavirem bojovat pomocí zákonů.

 

"Nejzávažnější jsou možná omezení základních lidských práv v rámci boje s šířícím se živlem. Jde například o možnosti vyvlastnění respirátorů, omezování svobody pohybu či zavření hospod a barů," vypočítává advokát kroky, ke kterým české úřady zatím nepřistoupily.

 

Naopak karanténa pro lidi vracející se z Itálie už je realitou a je velkým zásahem do práv jednotlivce, protože dotyční si nemůžou dojít nakoupit nebo na návštěvu k přátelům. Vláda už také omezila cestování do některých oblastí a lyžařský šampionát v Novém Městě na Moravě se o uplynulém víkendu musel obejít bez diváků. Ale to pořád není všechno.

 

 

"Ministerstvo pak může prakticky kdekoliv dát příkaz k dezinfekci a dle zákona o ochraně veřejného zdraví může vydat i zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku, což umožňuje zapojení fantazie daných orgánů a nevíme tedy předem, jaká opatření můžeme ještě očekávat," zamýšlí se Preuss.

 

Ministr vnitra Jan Hamáček nedávno mluvil o vyhlášení takzvaného nouzového stavu. Co by jeho zavedení znamenalo v praxi?

 

"Během nouzového stavu lze i omezit vlastnictví (vyvlastnění respirátorů či roušek), omezit svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací. Lze omezit i právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru a právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění. Lze také vyloučit legální stávku," vypočítává advokát.

 

I když byl nedávno premiér Andrej Babiš proti vyhlášení nouzového stavu, stále na něj ještě může dojít. Nouzový srav se vyhlašuje nejdéle na 30 dní, se souhlasem poslanců je možné ho dále prodlužovat.

 

 

Navrátilci z Itálie musí aktuálně nastoupit povinnou karanténu a z pohledu zákona je to v podstatě stejné, jako by byli na nemocenské. Pobírají tak jen 60 procent průměrného výdělku.

 

V posledních dnech je častý i takzvaný home office, neboli práce z domova, která je podle právníka v podstatě dobrovolnou karanténou, která má chránit před šířením nemoci.

 

Od karantény povinné se liší tím, že lidé normálně pracují a tím pádem berou plný plat. Ne všichni zaměstnanci ale mohou fungovat tímto způsobem.

 

"V situaci, kdy s ohledem na druh práce není takové řešení možné, případně by zaměstnanec s prací z domova nesouhlasil, má zaměstnavatel možnost zaměstnanci dočasně nepřidělovat práci a nevpustit ho do své provozovny. Zaměstnanci však v takovém případě náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku," vysvětluje právník.

 

A pokud i v Česku dojde k uzavření celých měst či regionů, mají zaměstnanci také nárok na náhradu peněz ve výši průměrného výdělku.

 

 

Koronavirus se ale může dotknout i podnikatelů či živnostnků, kteří se ne vlastní vinou mohou dostat do potíží se zákazníky. Například truhlář, který skončí v karanténě, nemůže dodat dříve nasmlouvanou skříń na míru.

 

"Pokud si nákazu či její riziko nepřivodil úmyslně, tak nemusí hradit vzniklou škodu a penále," má jasno Preuss, který připouští, že některé spory může ve finále "rozseknout" až soud.

 

Kontroly na hranicích kvůli koronaviru. Pusťte si reportáž:

 

TN.cz