Lékaři, záchranáři, sestričky

Hrdinové dneška! Zdravotníci popsali boj s nákazou v první linii

Simona Šimková
Simona Šimková
Publikováno 25. 3. 2020
Téma:

Často se o nich mluví, ale nejsou příliš vidět. Řeč je o zdravotnících, kteří denně riskují své zdraví pro záchranu druhých. Jejich směny se teď protahují o několik hodin denně, a když už mají volno, hlavně spí, aby načerpali sílu.

Zdravotní sestry, lékaři, záchranáři - to jsou hrdinové dnešní doby. V reportáži Simony Šimkové se jich představila celá řada, všechny ale ukázat nedokážeme.

 

"Jmenuju se Adam Svoboda a na záchrance pracuju už 13 let," popsal záchranář z Benešova. "Mé jméno je Renata a vedle mě je sestřička Romana," uvedla zdravotní sestra z havířovské nemocnice. "Jmenuji Martina Vašáková, jsem plicní lékař," prohlásila lékařka z Thomayerovy nemocnice.

 

"Pracuji jako sestra 30 let, za dobu ve zdravotnictví jsem podobnou situaci nezažila," přiznala havířovská zdravotní sestřička. "Cítíme ten strach, ale jsme dobrý tým. Jsme připraveni na to, co přijde," doplnila sestra z Všeobecné fakultní nemocnice.

 

 

Tito a stovky dalších denně bojují s koronavirem, čelí riziku nákazy, pracují v nouzovém režimu a volno už téměř neznají. Trpí tím hlavně jejich rodina. "Já se nestýkám se svými dětmi a jejich dětmi," přiznala plicní lékařka.

 

"V práci jsem každý den prakticky od rána do noci, běžná pracovní doba pro mě přestala existovat," prozradila Jana Petrželková, sestra z litoměřické nemocnice. "Já mám ženu a dvě děti. Tahle práce je potřeba vykonávat, oporu v rodině mám," popsal záchranář.

 

"Je to náročná práce jak fyzicky, tak psychicky. Fyzicky proto, že máme hodně pacientů, a psychicky proto, že jsem taky člověk, bojím se, abych se nenakazila, a chráním sebe, ale i rodinu," uvedla zdravotnice z nemocnice v Havířově.

 

 

"Celá tahle situace má i lepší stránku," tvrdí sestřička v domácí péči Zuzana Znamenáčková. "Snažíme se navzájem podporovat," přidaly se sestry z Havířova.

 

A sílu jim prý dodáváme i my - svými drobnými dárky, ušitými rouškami, ale i tím, že denně vyjadřujeme vděčnost, alespoň potleskem z okna.
 

epa TN.cz