Stresující opatření

Hrozí vám psychické zhroucení kvůli koronaviru? Udělejte si test!

Žena v depresích
Zdroj: Getty Images
Vondřichová
Kristýna Vondřichová
Publikováno 20. 7. 2020
Téma:

S příchodem pandemie Covidu-19 se řada lidí ocitla v situaci, ve které nikdy předtím nebyla. Zejména plošná opatření a karanténa představovala stres pro většinu národa. Jak ale poznat, že nejste jen otrávení z všudypřítomného koronavirového strašáka? Pokud se v následujících bodech poznáte, je čas vyhledat odborníka.

Často vás trápí úzkost

Zejména karanténu a s ní spojené odloučení od přátel a příbuzných Češi špatně snáší. Ačkoli nařízená opatření podle odborníků dodržují svědomitě, pohoda s kamarády je pro ně důležitá. Pokud jsou zejména lidé, kteří žijí sami, odkázáni jen na prostor svého bytu, může nastat problém.

 

Najednou je více času na přemýšlení nad vlastním životem a pořádnou dávku sebeuvědomění. To však ne každý ustojí. "Lidi obecně trápí, když jsou separovaní. Nutí to ke zvýšenému sebezpytu, což pro většinu lidí nemusí být příjemné a může to posilovat úzkostné příznaky," vyjádřil se redakci TN.cz klinický psycholog Marek Preiss z Národního ústavu duševního zdraví.

 

 

Máte sklony se přejídat, nebo naopak hladovět

Podle odborníků může vést k talíři plnému nezdravých pochutin dvojí cesta. Ta první je, že se osamělý člověk snaží zajíst nudu. V tomto případě pomůže obyčejná vůle. Pokud ale jídlo začne být součástí první pomoci pokaždé, když se necítíte dobře, nebo vás přepadne smutek, zpozorněte. Na vině je stresový hormon kortizol, který může vyvolávat nutkání po tučném a sladkém jídle.

 

Anketa

Cítíte se kvůli koronaviru psychicky vyčerpaní?

Hlasovalo 1575 lidí.

Opačným extrémem je odpírání si jídla. V tomto případě nejde o žádné držení hladovky. Člověk jednoduše ztratí zájem i o takové jídlo, na které by se obvykle s chutí vrhl. Pokud jde o jedno či dvoudenní "výpadek", není třeba vyhlížet tragické scénáře. Pokud však nechutenství trvá v řádu týdnů a není s ním spojený žádný viditelný zdravotní problém, na vině je psychika.

 

 

Jste často extrémně unavení, nebo naopak nemůžete spát

Extrémní únava či nespavost jdou s předzvěstí psychického zhroucení ruku v ruce. Tyto stavy se dle odborníků mohou i střídat. Občasné ponocování nemá na stabilitu vaší mysli výraznější vliv. Pokud ale nemůžete zabrat několik dní, a navíc máte tendence sklouzávat k melancholii, zbystřete.

 

Totéž platí v případě, kdy i obyčejná cesta do kuchyně náhle začne představovat ekvivalent výstupu na Mount Everest. "Signálem je, že člověk delší dobu nezvládá běžné fungování v každodenním životě. Tedy vaření, péči o děti, chození do práce. Oslabení několikatýdenního fungování bývá signál, že něco není v nepořádku a je tak na místě vyhledat odbornou pomoc," popisuje Preiss.

 

Jak přežít domácí karanténu poradil i psycholog Daniel Štrobl:

 

Nedokážete se soustředit

V otázce toho, zda máte či nemáte našlápnuto k psychickému zhroucení, spolu jednotlivé projevy navzájem souvisí. Od soustředění například při práci v režimu home office vám mohou myšlenky tu a tam odběhnout k oblíbenému seriálu nebo přátelům a žádnou hrozbu to neznačí.

 

Problém nastává, pokud myšlenkové soukolí zamrzá stále častěji kvůli obavám z budoucnosti, samotné nákazy, či o bezpečí blízkých. Roztěkanost spolu s melancholickými a úzkostnými stavy dohromady vytváří nebezpečný katalyzátor.

 

 

Máte nutkání vyhledávat konspirační teorie

Tento bod úzce souvisí se samotnou přehnanou potřebou informací. Vyhledávat relevantní informace a řídit se jimi je podle odborníků zcela v pořádku. Problém nastává, pokud se vrhnete do vyhledávání jakýchkoli informací s klíčovým slovem koronavirus.

 

Pročítání zkazek o tajných laboratořích v nitru džungle, kde vznikají další podobné virové kmeny, které pak už stačí jen rozšířit, možná zní komicky. Ale jen do okamžiku, než začne děsit. Pokud míváte sklony vyhledávat příliš mnoho informací bez ohledu na to, co je jejich zdrojem, může nastat problém a v krajním případě přerůst v psychózu.


 

Jste závislí na nových informacích

Vyhledávat v rozumné míře aktuální informace je samozřejmě potřebné a chvályhodné. Pokud ale váš vyhledávač už poněkolikáté pátrá po zaručených tipech, jak zničit 100 % virů, kolik ovoce, zeleniny a vitamínů v tabletkách je třeba sníst, aby se vám Covid-19 vyhnul, nebo začnete shánět protichemický oblek ve slevě, je skutečně někde něco v nepořádku.

 

To, co může začít jako přirozená obava o zdraví své i blízkých, může postupně přerůst v úzkost. Ta může gradovat až k psychickému vyčerpání, a nakonec i zhroucení.

 

Na nudu při nuceném pobytu doma vyzrál zpěvák Richard Krajčo po svém:

 

Co pomůže, pokud to ještě není tak zlé

"Tady platí obecná mentální hygienická pravidla. Je třeba si strukturovat čas, dávat si krátkodobé cíle. Snažit se rozvrhnout si čas trochu podobně, jako když chodíte do zaměstnání. Komunikovat se svými blízkými, rodinnými příslušníky. Když má člověk nějaké činnosti, kterým je třeba se věnovat, je to snazší, než když je čas bezbřehý a nemá hranice," radí Preiss.

 

 

Kam si zavolat o pomoc

Možností, jak se postavit splínu, je hned několik. Jednou z nich je i celostátní koronavirová linka, která mimo jiné poskytuje i psychosociální pomoc. Další možností jsou linky důvěry a krizová centra. Pokud na vás doléhá koronavirová situace už příliš, ještě předtím, než zvolíte hospitalizaci na psychiatrii, zkuste své pocity svěřit psychoterapeutovi.

 

Pro případ, že se v bodech uvedených v článku najdete, není třeba se stydět. Koronavirová pandemie doléhá na všechny. K psychickému zhroucení přivedla například herečku Jitku Sedláčkovou. Trápila ji zejména samota a paralyzující úzkost.

TN.cz