Co čeká Česko

Jak se u nás bude vyvíjet epidemie Covid-19? Tohle jsme zjistili!

Koronavirus - odběr pro test
Zdroj: Profimedia
Ilustrační foto
Vítězslav Boch
Vítězslav Boch
Publikováno 28. 3. 2020
Téma:

Kdy to konečně skončí, kolik lidí se ještě nakazí a kolik ještě zemře? Ptají se dnes v souvislosti s pandemií koronaviru prakticky všichni. Bohužel, odpověď na tyto otázky zatím neznají ani epidemiologové. Záviset bude na tom, jak zaberou zpřísněná karanténní opatření, které stát v polovině března zavedl. U počtu zemřelých bude výrazně záležet na tom, jak se před nemocí podaří ochránit seniory.

Odhad počtu nakažených v příštích týdnech přinesl v úterý Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Jeho ředitel Ladislav Dušek označil model za "realisticko-optimistický". Nemoc by podle něj měly testy do konce dubna odhalit zhruba 15 tisícům lidí.

 

To neznamená, že v jednu chvíli bude v Česku 15 tisíc nemocných, půjde o souhrnné číslo, kde budou zahrnuti ti, kteří se aktuálně léčí, i ti vyléčení. Dušek upozornil, že nejméně u desetiny lidí nákaza proběhne zcela bez příznaků, takže ani oni sami nevědí, že jsou nemocní a Covid-19 šíří dále.

 

"Je v podstatě lhostejné, kolik naměříme pozitivních jedinců, protože ta nemoc je infekční a populací prostě projde. Ale je nezbytné hlídat zásah do seniorní populace a do populace vážně nemocných lidí, kde jsou dopady nemoci a úmrtnost závažné," upozornil Dušek, že ani tak nezáleží na celkovém počtu nakažených jako na tom, kdo se nemocí nakazí.

 

A právě tady spočívá největší problém Itálie a Španělska – nemoc se tam rozšířila mezi nejstarším obyvatelstvem, které je nejvíce zranitelné. Zatímco v Česku se daří držet počet nakažených seniorů okolo 18 % z celkového počtu nemocných, ve Španělsku a Itálii je to polovina. Podle Duška si český zdravotní systém může dovolit i situaci, kdy by 30 % nemocných byli senioři.

 

 

V nemocnicích dnes končí zhruba desetina případů a z těch zhruba třetina potřebuje akutní péči v podobě umělé plicní ventilace či mimotělního oběhu. Čtvrtina z těch, kteří byli s Covid-19 v nemocnici, už ale byla propuštěna.

 

To, jak se bude nemoc vyvíjet, se na příkladu ostatních států příliš určit nedá. "Je těžké predikovat, protože nelze opisovat. Každý stát samostatný příběh," řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

 

Jestli na konci dubna bude v Česku skutečně 15 tisíc lidí, kteří si nemocí prošli, se ukáže až na základě toho, jak se projeví přísná opatření, které vláda zavedla v polovině března. Jejich efektivita se naplno projeví v nadcházejících dnech. Statistici očekávali, že tzv. reprodukční číslo, tedy průměrný počet osob, které jeden člověk během inkubační doby nakazí, se sníží z původních 2,6 na 1,2.

 

 

Co zatím vědci netuší je množství lidí, kteří se nemocí nakazí, než se ve společnosti přestane šířit. Pro to, aby to zvládalo zdravotnictví, ale je důležité, aby se dál nemoc šířila tak, jako doposud – tedy mezi těmi, z nichž do nemocnice kvůli Covid-19 bude muset zhruba jen každý desátý.

 

Výzkumníci společnosti JP Morgan uvedli, že mimo Čínu má Covid-19 smrtnost (poměr úmrtí na počet nakažených) 4,6 %. Výrazně ji ale zvyšují Itálie, Írán a Španělsko. V Česku byla k pátku smrtnost zhruba půl procenta.

 

Nadějí jsou i vyvíjené léky. Pacient, kterému byla v Česku jako prvnímu nasazena experimentální léčba, reaguje dobře. Více v reportáži:

 

Související témata:
TN.cz