Dělostřelectvo a rakety

"Je to vyhlášení války!" Boje o Náhorní Karabach nabírají na síle

Petr Zelený
Petr Zelený
Publikováno 28. 9. 2020
Téma:

Boje mezi Arménií a Azerbajdžánem o sporný Náhorní Karabach, které se rozhořely o víkendu, nepolevují. Naopak. Zapojilo se už i těžké dělostřelectvo, Arménie dokonce útoky označila za vyhlášení války. Oběti jsou hlášené mezi civilisty i vojáky.

Obě země přitom obviňují z opětovného vypuknutí bojů druhou stranu. Střety pokračovaly i v noci z neděle na pondělí a s plnou silou se znovu rozhořely v pondělí ráno, kdy armáda nasadila i těžkou artilérii.

 

"V noci bitvy pokračovaly s různou intenzitou. Brzy ráno Azerbajdžán obnovil útočné operace za využití dělostřelectva, obrněných vozidel a těžkých raketometů," uvedlo podle portálu Deutsche Welle v pondělí arménské ministerstvo obrany.

 

To azerbajdžánské pro změnu tvrdí, že Arméni těžkou artilérií ostřelovali město Terter. Při bojích, které vypukly v neděli, zemřelo podle úřadů nejméně 31 lidí - civilistů i vojáků.

 

Arménský premiér Nikol Pašinjan v televizním projevu řekl, že "azerbajdžánský autoritářský režim znovu vyhlásil válku arménskému lidu. Jsme na pokraji otevřené války, která může mít nepředvídatelné následky," má jasno Pašinjan. Na konflikt je prý ale Arménie připravená.

 

 

Obě země vyhlásily kvůli bojům stanné právo, obě už také oficiálně mobilizují - Arménie od neděle, azerbajdžánský prezident podepsal příslušný dekret v pondělí ráno.

 

Arménie a Azerbajdžán se o region Náhorního Karabachu přou už od pádu Sovětského svazu. Etničtí Arménci se oblasti patřící oficiálně Azerbajdžánu zmocnili v devadesátých letech. V následné válce zahynulo asi 30 tisíc lidí. V roce 1994 bylo podepsáno příměří, dosud ale ne mírová smlouva. Ozbrojené střety obou armád se odehrály už před několika měsíci.

TN.cz