Policejní ochrana

Jste v neustálém strachu. Expert řekl, co zažívají Hřib, Kolář a Novotný

Vítězslav Boch
Vítězslav Boch
Publikováno 10. 5. 2020
Téma:

Tři pražské komunální politiky už několik týdnů hlídá policie. Zdeněk Hřib, Ondřej Kolář a Pavel Novotný svými kroky popudili Rusko. Podle týdeníku Respekt měl dokonce do Česka přicestovat agent, který by měl politikům ublížit. Expert na bezpečnost David Rožek pro TV Nova popsal, jak život pod policejní ochranou vypadá.

Praha 6, jejímž starostou jen Ondřej Kolář (TOP 09) nechala z náměstí Interbrigády odstranit sochu sovětského maršála Ivana Koněva, v Řeporyjích, které vede Pavel Novotný (ODS) zase umístili pamětní desku příslušníkům Ruské osvobozenecké armády, tzv. Vlasovcům, které Rusko považuje za zrádce. A Praha, kterou vede primátor Zdeněk Hřib (Piráti) pojmenovala náměstí před ruskou ambasádou po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi.

 

Tyto kroky přijala Moskva s velkou nelibostí. Týdeník Respekt dokonce uvedl, že do Česka měl přicestovat agent s jedem v kufříku, který má politiky otrávit. Policie všem třem přidělila už okolo Velikonoc policejní ochranu. Nejpřísnější režim má Ondřej Kolář, toho policie dokonce ukryla na bezpečné místo.

 

Přestože někteří politici i odborníci se skepticky vyjadřují k tomu, jestli opravdu politikům hrozí takové nebezpečí, podle bezpečnostního experta Davida Rožka, který se ochranou lidí dlouhodobě zabývá, z kroků policie vyplývá, že hrozba je reálná. "Považoval bych to za adekvátní, policie nemá prostředky navíc, aby se jimi plýtvalo. Ochrana se přiděluje v konkrétních a jasně vymezených případech, to riziko můžeme považovat za markantní," řekl Rožek pro TV Nova.

 

Proč mají politici různý režim? Zatímco Kolář je na bezpečném místě, policie u Novotného a Hřiba tak přísně nepostupovala.

Vychází to z toho, že to riziko je volatilní, je různé a je namířeno zřejmě primárně proti panu starostovi Kolářovi, zřejmě je detekován jako nejohroženější osoba, proto byla změněna jeho lokalita i osobní režim. U těch ostatních zřejmě nebylo vyhodnoceno, že je tak vysoké jako u pana Koláře.


Jak vypadá život pod policejní ochranou?

Ten život, když vezmeme příklad pana starosty Koláře, tak se rapidně změní. Zaprvé, to nejtěžší na celé té policejní ochraně je vědomí rizika. Ani ne tak to, že máte za sebou policisty a musíte měnit svůj denní režim, ale to, že jste seznámen s tím konkrétním rizikem a žijete v permanentním strachu.

 

Komunikace se zásadně změní. Během té doby chránění nekomunikujete prostředky, na které jste byl zvyklý. Nemůžete používat svůj mobilní telefon. Používáte chráněný počítač, používáte šifrovanou komunikaci, která je pod dozorem té policie, kde nezanecháváte žádnou digitální stopu, například ve formě vaší pozice.

 

 

Nemůžete se stýkat s vašimi známými, s vaší rodinou, nemůžete se stýkat s osobami, na které jste byl zvyklý, nemůžete se ukazovat na veřejnosti, nemůžete si ani dojít nakoupit.

 

A jak to vypadá u těch mírnějších případů, jako u Novotného a Hřiba?

Následky té ochrany jsou hlavně v tom, že každý váš krok je monitorován. Je to nepříjemné hlavně v tom, že cítíte, že vaše soukromí je hodně narušeno osobními strážci, kteří jsou s vámi všude. Všechno samozřejmě slyší, všechno řeší a prověřují si lidi, kteří s vámi přijdou do styku, to není příjemné ani těm osobám, které k vám přicházejí.


Jak dlouho bude potřeba dané politiky chránit? Než někoho zatknou, nebo než jim skončí mandát?

Je to velmi individuální, ani tak to nesouvisí s výkonem mandátu, ale s mírou rizika. To se průběžně vyvíjí a je stále vyhodnocováno. Tím sledujeme, že se snažíme odhalit případný modus operandi toho útoku – jestli je to nájezd vozidlem, nebo to bude útok trhavinou, či otrávenou potravinou. Z toho vyplývá také to, jestli je to riziko stále aktuální, nebo se změnilo.

 

 

Kolika lidem policie takto ročně přiděluje ochranu?

Já bych řekl, že to jsou desítky případů. Pokud jsou to politici, tak je to mnohem více vidět. Ale takovou krátkodobou ochranu požívají běžně svědci závažné trestné činnosti. Můžeme se bavit i o ochraně osob ze zahraničí, které třeba nemají ten nárok z hlediska funkce, že se třeba nejedná o premiéra, ale o šéfa státní banky, vůči kterému je nějaké riziko. Pokud jde o politiky, tak to jsou spíš nižší jednotky případů.


Psalo se tu o hrozbě ze zahraničí, ale nehrozí jim spíš nebezpečí od českých občanů, kteří nesouhlasí s jejich kroky a mají třeba blízko k Rusku?

Já bych to rozdělil v časové ose. Riziko zvenčí je jasné, evidentní, velmi zásadní, protože ten člověk přijíždí s úmyslem něco splnit. V tom případě je to mnohem větší riziko, než útok českého občana.

 

Na druhou stranu v dlouhodobém měřítku je pravděpodobnější útok někoho z Česka, kdo tu kauzu dlouhodobě sleduje a neztotožňuje se s kroky těch politiků. Útoky vůči politikům známe z dnešní doby, jsou většinou verbální, často se odehrávají v kyberprostoru, ale občas dojde i na fackování politiků, občas dojde na nějaká vajíčka, občas dojde na útok pěstí. Je to tu permanentně a veřejné osoby jsou zvyklé s tím žít.

 

 

Podle Rožka ale kroky policie naznačují, že bere velmi vážně údajnou hrozbu zahraničního agenta, který by měl na české politiky políčeno. Ochrana byla Hřibovi, Novotnému a Kolářovi nabídnuta policisty a v případě primátora a řeporyjského starosty to byli dokonce členové vlády, kdo je nabádal, aby ochranu přijali.

 

TN.cz