nový předseda

Kdo povede Evropskou komisi? V debatě se utkalo šest kandidátů

Zdroj: TV Nova

V Bruselu se ve středu střetla šestice kandidátů, kteří reprezentují jednotlivé politické frakce v Evropském parlamentu. Zástupce té nejsilnější se s největší pravděpodobností stane předsedou příští Evropské komise.

Už před minulými volbami Evropský parlament trval na tom, aby politické frakce nominovaly své spitzenkandidáty, tedy aby dopředu daly najevo, koho v případě, že se stanou nejsilnější frakcí, budou prosazovat do čela Evropské komise. A stejný princip chce parlament uplatňovat i u té komise, která vznikne po letošních eurovolbách.

 

Přímo v jednacím sále Evropského parlamentu v Bruselu se tak střetlo šest spitzenkandidátů, kteří aspirují na to, aby stáli v čele příští komise. Jejich pořadí určil 4. dubna los.

 

Číslo 1 má zástupce Strany evropské levice Nico Cué z Francie. Dvojku má Ska Kellerová, jeden ze dvou lídrů Evropské strany zelených. Kellerová je z Německa. Čech Jan Zahradil, který je spitzenkandidátem Aliance evropských konzervativců a reformistů, má číslo 3.

 

 

Alianci liberálů a demokratů pro Evropu zastupuje eurokomisařka Margrethe Vestagerová z Dánska. Nejsilněji vychází v průzkumech kandidáti Evropské lidové strany Manfred Weber a Strany evropských socialistů Frans Timmermans, kteří mají čísla 5 a 6.

  

První otázka na kandidáty se tematicky dotýkala migrace a společného postupu. To Zahradil odmítl a odsoudil povinné kvóty, zatímco Weber navrhl dva pilíře – ochranu hranic pomocí deseti tisíců pohraničníků, ale zároveň mluvil o humanitární zodpovědnosti vůči Africe.

 

"Když někdo zemře na moři, ztrácí Evropa kus své duše. Neměli bychom dávat pokuty rybářům, co je zachraňují, jak to dělá Itálie," řekl kandidát socialistů Timmermans.

 

Naopak Cué jako potomek nelegálních uprchlíků mluvil o migraci jako o příležitosti pro omlazení Evropy. Migrace je podle něj také příležitost pro lidi, kteří jinak nemají šanci se rozvíjet. Vestagerová navrhuje společnou azylovou politiku, protože jediné možné řešení je dlouhodobé a hlavně společné.

 

Podle Kellerové je nepřijatelné, aby lidé umírali ve Středozemním moři. O odpovědnost je ale podle ní se potřeba podělit, je třeba, aby Evropa zajistila pátrací akce.

 

 

Další otázka se týkala nezaměstnanosti mladých, kterou trpí hlavně jižní evropské státy. Kandidáti se pak také měli zamyslet na klimatickými změnami a jestli je potřeba pro planetu ještě více, než nyní.


Následně se debata stočila k daňovým rájům a digitálním daním. Většina kandidátů se vyslovila pro společné, celoevropské zdanění firem. Timmermans navrhl společnou minimální daň 18 procent. Státy by si ji tak mohly nastavit větší, ale nikoliv menší. Hlavním kritikem byl Zahradil, podle něhož si mají státy určovat daně pro firmy podle vlastního uvážení. Kandidáti se povětšinou shodli i na zavedení digitální daně.

 

Závěrečným tématem byl vzrůstající euroskepticismu. Kandidáti měli vysvětlit, co podle nich za tímto fenoménem stojí. Podle Kellerové je hlavní problémem nacionalismu a položila otázku, nakolik je vhodné takovýmto lidem dávat prostor mimo jiné i ve volbách.


Timmermans zmínil, že mnozí lidé, kteří volili jeho stranu, nyní volí nacionalistické strany a chápe to i jako svoji chybu a chybu svých spolustraníků. Jeho představou je nabídnout lidem srozumitelný program evropských hodnot a jednotnou Evropu.


Cué poukázal hlavně na případy některých států, jimž byly podle něj vnuceny rozpočtové škrty. Podle něj mají pak lidé pocit, že je národní státy ochrání lépe než Evropská unie.

 


Weber rovněž volal po jednotné Evropě a bránění evropských hodnot. Pokud podle něj chce někdo čerpat unijní peníze, měl by také zastávat hodnoty unie.


Podle Zahradila jsou lidé z každodenní evropské politiky znavení, navíc u nich vzrůstá pocit, že přichází o své zvyky a tradice. Další a hlubší integrace nepovažuje za řešení.


Vestagerová chce, aby unie ke svým občanům mluvila jasnou řečí a hlavně pravdivě. Obrovským problém jsou podle ní fakenews a vyzývá k boji proti takovým zprávám.
 

Europoslance budou lidé napříč celou unií volit od 23. do 26. května, Češi pak v pátek 24. května od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Výsledky se ale dozvíme až v neděli ve 23 hodin.
 

Podívejte se na debatu kandidátů s překladem do češtiny:

vbo TN.cz