Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

objev na šumavě

Kdysi mrtvé jezero žije! Našli i tvora napůl rostlinu, napůl živočicha!

Prášilské jezero na Šumavě
Zdroj: Profimedia
Prášilské jezero na Šumavě
Tomáš Brych
Tomáš Brych
Publikováno 14. 10. 2019

Vědecký průzkum Prášilského jezera na Šumavě přinesl nečekaný objev. Vědci zjistili, že kdysi překyselená vodní plocha se za poslední roky zotavila a je plná života. Největší nadšení výzkumníků sklidil nález velkých kolonií lahvinky velké. Tvora, který umí kombinovat živočišný i rostlinný způsob života.

Potápěčský průzkum Prášilského jezera měl původně ověřit výskyt vzácné šídlatky. Tu se najít nepodařilo. Výzkumníkům ale vyrazil dech bujný život v kdysi kyselém jezeře. Dno pokrývá hustý porost řas hojně osídlený mnoha druhy čistomilných bezobratlých živočichů. „Největším překvapením pro nás však byl objev slizových kolonií o průměru až několik centimetrů s výrazným zeleným okrajem, které porůstaly ponořené větve padlých stromů do hloubky dvou metrů,“ říká hydrobiolog Petr Znachor. „Ačkoli je lahvenka živočich, právě přítomnost symbiotických řas jí umožňuje kombinovat živočišný a rostlinný způsob života. Symbiotické řasy jsou převážně zodpovědné za tvorbu cukrů, živiny (dusík a fosfor) nálevník získává filtrováním vody a chytáním rozptýlených částic včetně baktérií,“ vysvětluje Znachor.

 

Lahvenku velkou se podařilo v Česku zdokumentovat vůbec poprvé. „Jeho velké slizové kolonie jsou ve vodě nepřehlédnutelné, přesto tento nálevník dosud uniká pozornosti vědců. Běžně se vyskytuje v čistých jezerech a tůních severní a jižní Ameriky,“ uvádí Daniela Procházková z Biologického centra Akademie věd ČR.

 

Lahvenka tvoří obří kolonie slizu, které obsahují až milion buněk. Ty se řadí na okraji a vnitřek vyplňuje želatinoidní hmota. Tu podle vědců osidluje řada dalších organismů, jako jsou bakterie, sinice nebo rozsivky. Hroudy slizu tak vědci přirovnávají k mikrobiálním zoologickým zahradám.

 

„V případě šumavských jezer jde tak o první zdokumentovaný nález svého druhu. Vzhledem k tomu, že se jedná o čistomilný druh, je jeho objev pozitivní zprávou a potvrzuje postupné zotavování jezer ze znečištění kyselými dešti,“ dodává Procházková ve své zprávě.

 

TN.cz