objev na šumavě

Kdysi mrtvé jezero žije! Našli i tvora napůl rostlinu, napůl živočicha!

Prášilské jezero na Šumavě
Zdroj: Profimedia
Prášilské jezero na Šumavě
Tomáš Brych
Tomáš Brych
Publikováno 14. 10. 2019
Téma:

Vědecký průzkum Prášilského jezera na Šumavě přinesl nečekaný objev. Vědci zjistili, že kdysi překyselená vodní plocha se za poslední roky zotavila a je plná života. Největší nadšení výzkumníků sklidil nález velkých kolonií lahvinky velké. Tvora, který umí kombinovat živočišný i rostlinný způsob života.

Potápěčský průzkum Prášilského jezera měl původně ověřit výskyt vzácné šídlatky. Tu se najít nepodařilo. Výzkumníkům ale vyrazil dech bujný život v kdysi kyselém jezeře. Dno pokrývá hustý porost řas hojně osídlený mnoha druhy čistomilných bezobratlých živočichů. „Největším překvapením pro nás však byl objev slizových kolonií o průměru až několik centimetrů s výrazným zeleným okrajem, které porůstaly ponořené větve padlých stromů do hloubky dvou metrů,“ říká hydrobiolog Petr Znachor. „Ačkoli je lahvenka živočich, právě přítomnost symbiotických řas jí umožňuje kombinovat živočišný a rostlinný způsob života. Symbiotické řasy jsou převážně zodpovědné za tvorbu cukrů, živiny (dusík a fosfor) nálevník získává filtrováním vody a chytáním rozptýlených částic včetně baktérií,“ vysvětluje Znachor.

 

Lahvenku velkou se podařilo v Česku zdokumentovat vůbec poprvé. „Jeho velké slizové kolonie jsou ve vodě nepřehlédnutelné, přesto tento nálevník dosud uniká pozornosti vědců. Běžně se vyskytuje v čistých jezerech a tůních severní a jižní Ameriky,“ uvádí Daniela Procházková z Biologického centra Akademie věd ČR.

 

Lahvenka tvoří obří kolonie slizu, které obsahují až milion buněk. Ty se řadí na okraji a vnitřek vyplňuje želatinoidní hmota. Tu podle vědců osidluje řada dalších organismů, jako jsou bakterie, sinice nebo rozsivky. Hroudy slizu tak vědci přirovnávají k mikrobiálním zoologickým zahradám.

 

„V případě šumavských jezer jde tak o první zdokumentovaný nález svého druhu. Vzhledem k tomu, že se jedná o čistomilný druh, je jeho objev pozitivní zprávou a potvrzuje postupné zotavování jezer ze znečištění kyselými dešti,“ dodává Procházková ve své zprávě.

 

TN.cz