Experimentální léčba

Kmenové buňky i léky na HIV. Tato léčiva mohou pomoci proti Covid-19

Remdesivir
Zdroj: TV Nova
Vondřichová
Kristýna Vondřichová
Publikováno 28. 4. 2020
Téma:

Ačkoli spolehlivý lék na nový typ koronaviru stále ještě čeká na objevení, po celém světě probíhají studie a testy potenciálních alternativ léčby. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) pravidelně aktualizuje seznam testovaných léčebných přípravků, které by teoreticky mohly být účinné proti Covid-19.

Preparátů, které by mohly například ulevit od příznaků nákazy, je celá řada. Dle informací SÚKL jsou aktuálně v popředí zájmu čtyři možnosti léčby (remdesivir, chlorochin/hydroxychlorochin a lopinavir/ritonavir, tyto případně v kombinaci s interferonem beta), které zaštiťuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Klinické hodnocení aktuálně probíhá u 7 vakcín a dalších 76 se testuje.

 

Odborníci varují, že všechny doposud zveřejněné léky, o nichž se uvažuje jako o možné léčbě koronaviru, jsou pouze experimentální. Žádné z léčiv není oficiálně schváleno jako zaručený lék na Covid-19 a jejich nahodilé "zkoušení" by mohlo napáchat nevratné škody. Špatný nápad je také nakupování neschválených léků přes internet. Tato léčiva by mohla Covid-19 porazit:

 

 

Léky proti malárii

Antimalarika jsou žhavým kandidátem na potenciální léčbu koronaviru. Mezi uvažované přípravky původně sloužící k léčbě malárie patří chloronin (CQ) a hydroxychloronin (HCQ). Aby odborníci ze SÚKL lépe předešli jejich nakupování neoficiální cestou ze strany obyčejných lidí, schválně neuvádí komerční názvy přípravků. CQ i HCQ jsou také používané při léčení revmatu a nejčastější diagnózy z populárního seriálu Dr. House – systémovém lupusu.


Použití těchto přípravků má však také své úskalí. Mohou kolidovat s jinou nasazenou léčbou, což může v krajním případě vést až k zástavě srdce. Chloronin má podle odborníků také horší bezpečnostní profil a v rámci Česka dokonce ani není součástí žádného z užívaných léků. Podání HCQ může způsobit také hypoglykemii, ztrátu vědomí a poškození zraku. Dalším antimalarikem, které přichází v úvahu, je azithromycin. Ten však může rovněž při společné medikaci s jinými léky způsobit srdeční arytmii a při jeho nasazení musí být pacient pod neustálým dohledem.

 

 

Antivirotika

Mezi tyto léky patří také remdesivir, který už byl v Česku experimentálně vyzkoušen. Původně měl sloužit k léčbě virů Ebola a Marburg. Jeho účinnost proti Covid-19 je aktuálně spíše diskutabilní, navíc dle EMA (Evropská léková agentura) po jeho užívání hrozí poškození jater.


Mezi potenciální léky na koronavirus patří také lopinavir či ritonavir, které užívají také pacienti s HIV. Jako možná alternativa se jeví také ribavirin, užívaný k léčbě chronické hepatitidy C. Například v Japonsku se k léčbě běžné chřipky užívá favipiravir, který v Česku ani zbytku Evropské unie není registrovaný.

 

 

Přesto probíhá jeho testování jako možného léku na Covid-19. Dle výsledků aktuálních studií pomáhá spíše v počáteční fázi nemoci. Ministersvo zdravotnictví užití faviripiraviru pro pacienty v Česku schválilo a dorazily i první dávky pro zhruba 100 pacientů. Lék se prodává pod názvem Avigan.


O něco hůře v testech dopadl umifenovir, běžně používaný k léčbě chřipky v Rusku a Číně. Zvažuje se také použití léků na HIV-1 atazanavir, darunavir a cobicistat. EMA navrhla jako dalšího potenciálního kandidáta americký lék na chřipku baloxavir.

 

 

Kortikosteroidy

Podle odborníků poslední výsledky testů naznačují, že kortikosteroidy jsou pro pacienty s Covid-19 spíše rizikem než přínosem. Přesto však aktuálně probíhají čtyři studie ohledně přínosu léčivé látky dexamethason a jedna studie látky hydrokortison.

 

V Asii zkouší léčit Covid-19 alternativními cestami. Například lékem ze sušených hadů. Podívejte se na autentické záběry:

 

Biologické a biotechnologické přípravky

Žhavým kandidátem je v této kategorii tocilizumab. Ten se používá k bioléčbě revmatoidní artritidy či u pacientů se syndromem uvolňování cytokinu (CRS), kdy tělo zánětlivě reaguje například na infuzi. U pacientů s koronavirem dle čínských studií pomáhá výrazně snižovat horečku i potřebu kyslíkové terapie. Lék je aktuálně schválený v Itálii, Francii, Dánsku, Německu, Nizozemí, Španělsku, Portugalsku, Velké Británii a Nizozemí. Podobně funguje i lék sarilumab.

 

Jako funkční alternativa se jeví také bevacizumab, který se používá k léčbě různých typů rakoviny. Jeho účinky by mohly pomoci zejména se záněty dýchacích cest a v případě vážného poškození plic v důsledku nákazy Covid-19. Pomoci by mohla i tzv. dornáza alfa, která se v Česku používá ke zlepšení funkce plic u pacientů s cystickou fibrózou.

 

 

"Nakopnout" tělo k přirozené imunitní reakci a tím pádem i vypuzení koronaviru by podle čínských odborníků mohly také intereferony. V Německu a Rakousku také testují možné využití syntetických peptidů (konkrétně Solnatide) u pacientů se syndromem akutní dechové tísně.

 

Pozitivní výsledky vykazuje také tzv. konvalescentní plazma. Jde o krevní plazmu, která pochází od dárců – pacientů, kteří již prodělali Covid-19. Stejný postup byl dříve testován při epidemii Eboly. Evropská unie se zavázala přístup k tomuto druhu léčby sjednotit. Dalším krokem k využití konvalescentní plazmy je výroba hyperimunitních imunoglobulinových léků. K tomu je však třeba dostatek dárců, kteří prokazatelně prodělali onemocnění koronavirem a vytvořili si tak protilátky.

 

 

Léčba kmenovými buňkami sice zatím není ani testována, natož schválena, odborníci se jejího možného využití však nezříkají. První studie aktuálně probíhají v Číně a ve Španělsku. Odborníci na buněčnou terapii připomínají, že není buňka jako buňka a je třeba věnovat v tomto případě mimořádnou pozornost klinickým studiím.

 

 

S vitamínem C to nepřehánět!

Ačkoli se o přínosu vysokých dávek vitamínu C už nějakou dobu spekuluje, žádné testy neprokázaly, že by tomu tak skutečně bylo. Řada testů naopak potvrdila, že vysoká koncentrace vitamínu C může zkreslovat výsledky testů na množství glukózy v krvi. U pacientů s Covid-19 navíc může kolidovat s léčbou HCQ. Velké dávky vitamínu C mohou také napomoci k selhání ledvin a pacientům s onemocněním dýchacích cest mohou způsobovat dušnost.

 

Nejnebezpečnějším vedlejším účinkem přemíry vitaminu C je jeho schopnost chemicky pozměnit složení jiných léků, s nimiž poté může reagovat. Mezi ty patří warfarin, flufenazin a kyselina acetylsalicylová.

 

Situace v některých zemích se pomalu zlepšuje. Podívejte se na reportáž TV NOVA:

TN.cz