PSYCHOLOG PSŮ

Konec karantény! Rady, jak připravit pejska na náš odchod do práce

Lucie Šprinclová
Lucie Šprinclová
Publikováno 2. 6. 2020
Téma:

V současnosti trávíme se svými mazlíčky víc času, než jsme byli zvyklí. Někteří pejsci si všechnu tu pozornost užívají, někteří jí ale trpí. Zvířátka samozřejmě tuší, že se něco děje, a mohou se začít chovat jinak. Jak na mazlíčkovi poznat, že se trápí a jak ho na konec karantény připravit, radí známý psycholog psů Rudolf Desenský.

Karanténa byla obrovským zásahem do našich každodenních životů. Její konec ale může potrápit naše mazlíčky. Až totiž vše skončí a páníčci odejdou do práce a do školy, mohou to zvířata špatně snášet. "Musíme je trénovat, aby zvládnul samotu. To znamená odejdu třeba na pět minut přes den, poté na čtvrt hodiny, dojdu s odpadky, poté zkusím na hodinu. Musí to být ale náhodné, aby si pes nemyslel, že je něco špatně,“ radí psycholog psů.

 

 
Nejen koncem karantény, ale i nedostatkem odpočinku a soukromí může pejsek trpět. Může pak být agresivní, podrážděný a podobně. "Bývali 8 až 10 hodin sami a teď je pořád někdo ruší a chodí kolem. Takže u psů, kteří bývají nervóznější, se to teď hodně projevuje. Co registruji za posledních 14 dní, tak se zvýšila agrese psů, nervozita nebo neovladatelnost. Záleží na povahách, u někoho se karanténa projeví více u někoho méně,“ vysvětluje Desenský.

 

 

Pes může být ve stresu stejně jako lidé, chová se pak nestandardně. "Zapomíná třeba v určitých situacích dýchat nebo naopak hyperventiluje. Apatie může nastoupit, když se před pejskem zavřou dveře. Najednou jde o radikální změnu o 180 stupňů. Psi se mohou i sebepoškozovat. Hyperaktivní a nervózní psi to dokáží v libovolných stupních. Končí to třeba i amputací ocasu, že si ho pejsek ukouše. To už jsou vysoké problémy psychického rázu. Začít řešit by se to mělo v začátcích, když něco podobného zpozorujeme,“ říká Rudolf Desenský.

 

 
Pro psy je velmi důležitý pravidelný režim, náhlou změnu proto mohou snášet těžce. "Nejvíc pejska podržím tím, že se budu chovat normálně. Když chci podpořit jeho psychiku, musím se k němu chovat jako k pejskovi, ne jako k dítěti. Nešišlat na něj a podobně, v tom dělají lidé často chybu. Nebo mu něco podrobně vysvětlují, on ale neumí česky a neví, co mu vyprávíme. Když mu to ale nastavím stručně, jasně a výstižně, tak se mi i pejsek uvolní,“ radí psycholog psů.

 

  

Jak vypadá správná výchova pejska k samostatnosti a jak připravit nová štěňátka na náš odchod do práce, zjistíte v rozhovoru s psychologem psů Rudolfem Desenským pod titulkem článku.

TN.cz