Výroční zpráva

Tvrdá kritika NKÚ: Státu rostly výdaje, polovina ale nesouvisela s covidem

Ministerstvo financí, NKÚ
Zdroj: Profimedia
Ilustrační foto
Zdeněk Drgáč
Zdeněk Drgáč
Aktualizováno 13:37
6.4. 2021 8:54
Téma:

Stát nedokáže jednat cíleně a systematicky, kritizuje ve výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Vyšlo najevo, že polovina nárůstu výdajů státního rozpočtu vůbec nesouvisela s pandemií covidu-19. Loňský rok skončil nejhorším propadem ekonomiky od vzniku samostatného Česka. Ministerstvo financí tvrdí, že vyšší výdaje s koronavirem souvisely.

Problémů v řízení státu bylo hodně ještě před vypuknutím pandemie covidu-19, která je ještě umocnila. Tak hodnotí loňský rok NKÚ ve výroční zprávě, kterou vydal v úterý. Podle úřadu se krize nejvíc promítla do veřejných financí a státního rozpočtu.

 

„Pandemie nemoci covid-19 se bezesporu tvrdě promítla do hospodaření státu. Z našeho pohledu na sebe však vzala roli katalyzátoru, zesilovače problémů, kterými naše země v oblasti nakládání s veřejnými prostředky trpí dlouhodobě a na které jsme opakovaně upozorňovali,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.

 

Rekordní schodek státního rozpočtu ve výši 367,4 miliardy korun souvisí podle kontrolního úřadu zejména s chybějícími úsporami a výrazným nárůstem výdajů. Ty meziročně vrostly o 291 miliard na 1 842,9 miliardy korun. Více než polovinu ale stát nepoužil na řešení koronavirové pandemie. "Minimálně 147 miliard korun ale nesouviselo přímo s pandemií nemoci covid-19, šlo například o jednorázový příspěvek důchodcům, oddlužení nemocnic a další," konstatoval NKÚ.

 

 

Podíl státního dluhu se z 28,5 procent hrubého domácího produktu z roku 2019 zvýšil na 36,5 procent. Česko stále patří k nejméně zadluženým zemím Evropské unie, tempo zadlužování má ale podle odhadu Evropské komise jedno z nejrychlejších.

 

Stát odkládá dlouhodobé problémy

"Výsledek hospodaření státu nelze však přičítat jen vlivu pandemie. Stojí za ním i to, že stát odkládá řešení dlouhodobých problémů. Nevýkonnost státu se promítla nejen do reakce na pandemii, ale i do oblastí, jako jsou rozvoj dopravní infrastruktury, digitalizace státní správy nebo sociální oblast," hodnotí úřad. A ilustruje to na stavění dálnic. Česko zprovoznilo pouze 21 kilometrů nových úseků, zatímco Polsko zvládl otevřít 138 kilometrů.

 

NKÚ vidí problémy i v nízké kvalitě služeb státu pro občany. Navzdory růstu výdajů na elektronizaci státní správy nepřinášejí vynaložené peníze očekávaný výsledek, uvedl. Stát se podle kontrolorů dostatečně nezabývá důchodovou reformou, zaměstnaností starších lidí a sociálním vyloučením.

 

 

"Vážnou překážkou pro řešení dlouhodobých problémů i současné situace je nízká výkonnost veřejného sektoru a nedůvěra občanů ve státní instituce. V roce 2020 vydalo Světové ekonomické fórum speciální tematickou zprávu o tom, jaké mají jednotlivé země předpoklady k oživení ekonomiky po krizi. V souhrnném ukazateli připravenosti na ekonomickou transformaci bylo hodnoceno celkem 37 zemí a ČR se umístila na 24. místě," uzavřel úřad.


Ministerstvo s úřadem nesouhlasí

Ministerstvo financí, které vede Alena Schillerová (za ANO), v reakci na stanovisko NKÚ uvedlo, že se s ním neztotožňuje. Nárůst výdajů prý s pandemií koronaviru souvisel.

 

"Je nutné si uvědomit, že kromě pomoci podnikatelskému sektoru a ekonomice, která jen ze státního rozpočtu v roce 2020 dosáhla 217 miliard korun, s pandemií nerozlučně souvisely i další výdaje. Jedná se například o vyšší sociální dávky (o 36 miliard navíc oproti původnímu rozpočtu), nebo kapitálové výdaje (o 26 miliard navíc oproti původnímu rozpočtu). I tyto vyšší výdaje měly za cíl stabilizovat tuzemskou ekonomiku, podpořit její růst a snížit související sociální tlaky," uvedl tiskový odbor resortu. 

 

Prověrka NKÚ odhalila i fakt, že na dotace malým firmám dosáhly i velké korporace (říjen 2019):

TN.cz