Nelehká situace

Koronakrize ničí matky samoživitelky, třetina si musela vzít půjčku!

Zoufalá matka bez peněz
Zdroj: Profimedia
Ilustrační snímek
Petr Zelený
Petr Zelený
Publikováno 30. 5. 2020
Téma:

Pandemie koronaviru velmi těžce dolehla na matky samoživitelky. Podle průzkumu, který zpracoval Klub svobodných matek, velká část z nich neměla před krizí úspory. A tak některým nezbylo nic jiného, než si peníze půjčit a zadlužit se.

"65 % samoživitelek v průzkumu uvedlo, že jejich finanční situace se po dvou měsících koronakrize zhoršila, 15 % je na tom stejně a 16 % dotazovaných přiznalo dlouhodobé zadlužení," komentuje klub výsledky průzkumu, kterého se od 15. do 21. května zúčastnilo 950 samoživitelek z celé republiky. Lépe je na tom aktuálně pouze každá 25. samoživitelka.

 

Problém je i v tom, že většina samoživitelek (58 %) už před krizí neměla žádnou finanční rezervu, o kterou by se mohla opřít. "Jedna pětina (21 %) měla rezervu do 5 000 korun, necelá desetina (9 %) do 10 000 korun a úspory převyšující 10 tisíc korun mělo 12 % dotazovaných," ukázal průzkum.

 

Matky samoživitelky se pokoušely svízelnou finanční situaci řešit různě - necelá pětina (19 %) žádala o pomoc stát, obdobný počet (17 %) se obrátil na neziskové organizace. 19 % samoživitelek si vyjednalo odložení splátek (půjček, nájmu) a necelých 11 % dotazovaných se snažilo rodinný rozpočet vylepšit příležitostnými brigádami.

 

 

Krize podle Klubu svobodných matek paradoxně nejvíce postihla samoživitelky, které pracují a před krizí byly na státu zcela nezávislé.

 

"Prvotních 60 % ošetřovného a nemožnost dosáhnout na sociální dávky vzhledem k předchozím příjmům donutila třetinu z nich si vzít půjčku," tvrdí spolek.

 

"Je alarmující, že jedna třetina samoživitelek se musela zadlužit. Znamená to totiž, že podpora státu v této mimořádné situaci selhala. Koronakrize nebyla něco, co si maminky způsobily samy, byla to vnější skutečnost, na kterou se snažily reagovat, jak nejlépe uměly, ale jejich možnosti byly limitované," má jasno ředitelka klubu Dana Pavlousková.

 

Podle ekonomky Markéty Šichtařové ovšem pandemie a s ní spojená opatření nedolehly zdaleka jen na rodiče, kteří jsou na východu ratolestí sami.

 

 

"Týká se to především živnostníků a jejich zaměstnanců, protože museli zavřít a přišli tak o příjmy. Pokud vím, tak například velká část číšníků či kuchařů se už do oboru nechce vrátit," uvedla na dotaz TN.cz.

 

Krize k půjčkám Čechy podle ekonomky dohnala i kvůli tomu, že řada z nich zkrátka nebyla na "horší časy" připravená. "Například hospodářská krize přichází postupně, lidé zhoršení vidí a připraví se. Tohle bylo v podstatě ze dne na den," vysvětlila Šichtařová.

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nabízí lidem v tíživé životní situaci mimo jiné takzvanou dávku mimořádné okamžité pomoci.

 

Jak ovšem ukazují data, které redakci TN.cz poskytl po vznesení dotazu přímo resort, Češi buď ani v době pandemie o dávku více nežádali, nebo na ni z nějakého důvodu nedosáhli. Letos v březnu byl objem vyplacených peněz dokonce nižší než o rok dříve, ani v dubnu nebyl nárůst přiznaných peněz nijak markantní.

 

"Vzhledem k propuknutí pandemie od poloviny března se částečný pokles příjmu domácností projevil v dubnu, kdy byla domácnostem vyplacená výrazně vyšší částka než za stejný měsíc v roce 2019. V dubnu loňského roku bylo přiznáno 1928 těchto dávek v celkovém objemu 4 037 633 korun, oproti tomu letos dostalo mimořádnou okamžitou pomoc 1 573 domácností v celkovém objemu 6 272 629 korun," informovala Kateřina Brodská z tiskového oddělení MPSV.  

 

Řada Čechů žádala v době pandemie banky o odklad splátek, vyřízení ovšem mnohdy trvá dlouho. Více v reportáži:

 

TN.cz