Černé vyhlídky

Koronavirus neporazíme, obává se epidemiolog. Může být jako chřipka

Koronavirus v Číně
Zdroj: Profimedia
Michaela Trochová
Michaela Trochová
Aktualizováno 5.2. 2020 22:34
Téma:

Náměstek ministra zdravotnictví a uznávaný epidemiolog Roman Prymula byl ve středu hostem pořadu Napřímo. Jeho slova o budoucnosti epidemie jsou šokující.

Zatímco Světová zdravotnická organizace WHO zatím nehovoří o pandemii, Prymula už současný vývoj šíření nemoci vnímá vážněji. "Požadavkem definice pandemie je epidemické šíření na více kontinentech, to už splněno je," vysvětluje, proč on nemoc vnímá fatálněji. Na jiné kontinenty navíc nemoc nebyla z Asie jen zavlečena, jsou již důkazy o tom, že došlo k množení koronaviru přímo na kontinentu.

 

Největší obavy v něm stále vyvolává situace v zemi zrodu nákazy, Číně. Zejména proto, že tam počty nakažených narůstají řádově o tisíce denně, a to přes přísná opatření včetně izolace šedesáti milionů lidí v městských aglomeracích a jejich hermetické uzavření od zbytku světa. "Teď už se situace jeví lépe, nepovedl se jim především začátek. Docházelo k zastírání problémů, lékaři byli uklidňováni, že nemají šířit paniku," připomíná epidemiolog.

 

 

"Když už došlo k vyhodnocení, že to může být nebezpečné, karanténa nebyla důsledná. Před tím, než se Wu-chan hermeticky uzavřel, zmizelo z města 4 až 5 milionů lidí. I nyní jsem k hermetičnosti skeptický," dodává odborník.
Obavy má také z toho, že v některých městech, ve kterých nyní platila zpřísněná opatření, od této neděle začne regulérní pracovní týden. "Například v aglomeraci Šanghaj půjde 24 milionů lidí do práce, davy lidí se dostanou do expozice, uvidíme, co to udělá," má obavy, že by se s příštím týdnem mohla epidemie ještě zhoršit.

 

Podívejte se na záznam celého rozhovoru.

 

 

Na druhou stranu oceňuje připravenost světových zemí. I po týdnech šíření nákazy došlo k naprosté většině úmrtí pouze v Číně, dvě mimočínská jsou na zemi přímo navázána. Domnívá se však, že na boj s nemocí jsou lépe připravené vyspělé země. "Pokud by se dostala nákaza ve velkém například do Indie, mám vážné obavy. To je země s velkou kumulací osob na veřejných místech, nemluvě o hygieně," zdůvodňuje, proč by v podobné zemi mohl výskyt koronaviru nekontrolovaně narůstat.

 

Prymula oceňuje také snahu najít lék na koronavirus ve stávajících medikamentech. "Žádný preparát není vyzkoušen, zkouší se náhodně různé kombinace a vědci se snaží empiricky zjistit, co by mohlo fungovat," popsal aktuální hledání vhodného léčiva. Podle nejnovějších údajů měl na koronavirus do určité míry zabrat lék na ebolu, jinde zas experimentují s kombinací antivirotik na chřipku a léků proti HIV, který měl nákazu zastavit do 48 hodin. "To je signál, že tady by mohla být cesta a virus by mohl být citlivý," doplnil odborník.

 

 

Vymýšlet nový preparát by podle něj bylo mnohem delší. Hledání ideální kombinace léků může trvat v řádu týdnů, vyvíjet zcela nový lék by ale zabralo spíše měsíce. Příklady vidí i v minulosti. "Vakcína na SARS stála 6 miliard a dodnes není dokončená, protože SARS vymizel dřív, než to vědci stihli," připomněl například hledání léku na epidemii, která je k novému koronaviru často přirovnávána.

 

"Ve vývoji vakcíny hraje samozřejmě roli komerční zájem. Je třeba do toho investovat stovky milionů, možná i miliardu dolarů. Po zkušenosti se SARS každý nemá potřebnou motivaci," připouští odborník. I tak jsou týmů, které hledají na koronavirus účinný lék, po celém světě desítky. Vývoj léku může sice přijít brzy, ale pořád musíme počítat s testováním a zjišťováním, zda je lék skutečně účinný a hlavně bezpečný.

 

"Na příkladu epidemie eboly se ukázalo, že to jde rychleji, než jsme zvyklí. Dříve trval vývoj, testování a schvalování léků třeba i patnáct let. S ebolou se přijaly různé výjimky, takže již na konci epidemie probíhaly první klinické studie," popsal odborník cestu za novým lékem na ničivé epidemie.

 

 

V případě SARS i eboly vymizela nákaza v rozsahu epidemie dříve, než mohl být lék vůbec uveden k širšímu užití. "Bojím se, že v případě koronaviru to bude epidemie delší než se SARS. Už jen pro přílišnou podobu s chřipkou. Je pak složité vytipovat všechny pozitivní případy, příznaky v podobě horečky lze navíc snadno zmírnit tím, že si člověk vezme antipiretikum, takže nakažený může nechtíc infekci dál šířit. Ani nemluvě o tom, že lidé ještě nemají příznaky, ale už jsou infekční…," vyjmenovává důvody svých obav Prymula.

 

Usuzuje dokonce, že s koronavirem to bude podobně jako právě s chřipkou. "Klasickou chřipku také nejsme schopni zastavit, každoročně oběhne celý svět. Pokud nebude znám lék, bude se s ní bojovat poměrně obtížně," doplňuje epidemiolog.

 

Věří, že by podobně jako u chřipky mohlo být koronavirem postiženo až 10 % populace. "Úmrtí se tolik obávat nemusíme, i když samozřejmě budou. Tuším však, že horší to bude zejména v rozvojovém světě," dodává Prymula. Definitivní stopku v šíření koronaviru mu může zasadit jedině fungující vakcína.

TN.cz