Bere životy

Covid-19 zabíjí nejen seniory: V ČR zemřelo devět lidí pod 50 let. Na co?

Žena v nemocnici
Zdroj: Getty Images
Michaela Trochová
Michaela Trochová
Publikováno 11. 4. 2020
Téma:

Nejohroženější skupinou onemocnění Covid-19 jsou nejen senioři, ale také dlouhodobě nemocní lidé, oslabení například cukrovkou nebo hypertenzí. Podle epidemiologa Romana Prymuly jsou dokonce mezi nakaženými nejčastěji, a to bez ohledu na věk.

Odborníci od počátku vybízí, abychom chránili především nejstarší občany, kteří jsou nákazou nejvíce ohrožení. Do 11. dubna zemřelo 123 lidí, u kterých byla prokázáno onemocnění Covid-19. Většina z nich skutečně spadá do kategorie 60+. Přesto každým devátým zemřelým je člověk mladší šedesáti let.

 

Celkem čtrnáct lidí, kteří v Česku zemřeli v souvislosti s novým koronavirem, je mladších šedesáti let, devět z nich je dokonce z kategorie 0 – 49 let. U takových odborníci obecně předpokládají mírný průběh onemocnění. Co jim tedy vzalo život?

 

Vzhledem k ochraně osobních údajů a respektování soukromí rodin zemřelých ministerstvo zdravotnictví většinou informace o příčině úmrtí nezveřejňují. U několika přesto informace na veřejnost pronikly. Například v případě druhé oběti v ČR vůbec, kterou se stal 24. března teprve pětačtyřicetiletý muž z Havířova. „Pacient ročník 1975 prohrál boj s rozsáhlým selháním orgánů kvůli pokročilému nádorovému onemocnění. Koronavirus jeho stav zhoršil,“ potvrdil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na twitteru.

 

Také v případě pacienta, který zemřel 5. dubna v Olomouckém kraji, šlo o dlouhodobě nemocného jedince. „Jednalo se o polymorbidního pacienta, u kterého došlo při zhoršení jeho chronického stavu k úmrtí,“ potvrdila MUDr. Růžena Haliřová, ředitelka odboru protiepidemického KHS Olomouckého kraje.

 

 

Koronavirus není tedy vždy přímou příčinou úmrtí pacientů. Ti umírají v důsledku celé řady zdravotních komplikací, se kterými se mohli potýkat již mnohem dříve. Nákaza koronavirem, která zatěžuje dýchací cesty i srdce, ale mohla průběh onemocnění, které se dařilo jakž takž držet pod kontrolou, zhoršit a urychlit pacientův konec. Rozhodně ale není vždy primární příčinou úmrtí, který patolog píše do úmrtního listu.

 

„Možná překvapivě nejsou nakonec senioři tou primární ohroženou skupinou,“ domnívá se i epidemiolog Roman Prymula. „Zdá se, že jsou to spíše lidé, kteří mají různé chronické komplikace. Ukazuje se, že zdravý senior, který nemá žádnou vážnou chorobu, je méně zranitelný, než člověk, který má kombinaci různých závažných onemocnění,“ dodal epidemiolog. Mezi závažná onemocnění odborníci v tomto případě řadí například kardiovaskulární choroby, diabetes, hypertenzi, nádorová onemocnění a chronické dýchací potíže.

 

Pokud pacient trpí větším počtem těchto závažných chorob, označuje se za pacienta polymorbidního. Je-li navíc seniorského věku, často jsou jeho zdravotní potíže obtížně léčitelné a nemá obecně příliš dobrou prognózu.

 

 

Jste-li mladí a zdraví, nejste ovšem před koronavirem automaticky chráněni, i když lze předpokládat, že nákaze odoláte, nebo bude její průběh u vás mnohem mírnější. Ale nelze na to spoléhat stoprocentně. I když pravděpodobnost není vysoká, umírají po nakažení koronavirem i mladí a zdraví, u kterých ani následná pitva neprokáže žádné jiné důvody, které mohly k úmrtí vést.

 

Takový příklad máme zřejmě i v Česku. 29. března zemřela zdravotní sestra z Thomayerovy nemocnice, které bylo 48 let. O důvodech její smrti se dlouho spekulovalo, oficiálně se hovoří pouze o náhlém úmrtí. Podle vyjádření Martiny Vašákové, nadřízené zesnulé zdravotní sestry, mohl za úmrtím oblíbené zdravotnice stát vedle nákazy Covid-19 také extrémní stres, kterému v posledních dnech čelila.

 

 

Evropa má dvakrát více nakažených koronavirem než Asie. Podívejte se na reportáž:

 

TN.cz