kytovci v depresích

Kosatky v zajetí kvůli frustraci útočí na lidi. Trápí se třeba i ve Španělsku

Show s kosatkami na Tenerife
Zdroj: Profimedia
Na Tenerife se uskutečňují show s kosatkami
Kateřina Sejková
Kateřina Sejková
Publikováno 13. 5. 2020
Téma:

Přestože z mořských živočichů lidé věnují pozornost především delfínům a žralokům, ani kosatky neunikají jejich zájmu. Pro svou hravost a mimořádnou inteligenci jsou kosatky i dnes využívány jako turistické atrakce. Z různých studií však vyplývá, že život v zajetí jim velmi ubližuje. Z frustrace pak napadají lidi a jejich útoky mohou mít fatální následky.

Od držení kosatek v zajetí se postupně ustupuje. V některých státech, jako je například Kanada, je jejich chov vysloveně zakázaný. Na řadě míst se však stále můžeme setkat se zábavními parky, které turistům nabízejí show s kosatkami. Jeden z největších se nachází v podstatě za humny - na Tenerife, kam na dovolenou cestuje i mnoho Čechů. V zoologické zahradě Loro Parque žije hned šest kosatek dravých.

 

Právě v Loro Parque došlo v minulosti k jednomu ze smrtelných útoků kosatky na člověka. V roce 2009 přišel o život 29letý trenér Alexis Martinez, kterého kytovec napadl během zkoušky vánoční show. Od té doby už trenéři během živých show nikdy nevstupují do vody spolu s kosatkami.

 

Nejedná se o jediný smrtelný útok kosatky na člověka v historii. Doposud zabily čtyři lidi, pokaždé se přitom jednalo o kytovce chované v zajetí. Útoky kosatek na lidi ve volné přírodě jsou velmi vzácné a nebyl zaznamenán žádný, který by měl fatální následky. Doposud bylo evidováno více než pět desítek útoků kosatek v zajetí.

 

 

Nejslavnější kosatkou je zřejmě Tilikum, který má na svědomí tři zabité lidi. Většinu svého života strávil vystupováním v zábavním parku SeaWorld v americkém Orlandu. Jeho příběhem se zabýval mimo jiné i přelomový dokument Blackfish (do češtiny překládán jako Kosatka nebo Černý zabiják), kde odborníci na kytovce poukazovali na to, že za agresí vůči lidem u něj mohl obrovský stres. Právě stres je podle expertů příčinou jejich agresivního chování, a to především vůči trenérům.

 

Největší organizace pro ochranu zvířat na světě, PETA, uvádí, že ve volné přírodě se kosatky průměrně dožívají 30 až 50 let, některé z nich se ale mohou dožít až 80 a více let. Průměrný věk, při kterém zemřely kosatky v síti zábavních parků SeaWorld, byl 14 let.

 

Při snaze uniknout monotónnímu nudnému životu v malém prostoru a bez potřebných sociálních vazeb kosatky neubližují jen lidem, ale i samy sobě. Podle magazínu Forbes jsou zaznamenány případy, kdy zvířata schválně narážejí hlavami do bariér, což může vést i k rozdrcení lebky. Často se snaží překousat ocelové tyče, zuby si ničí i o betonové stěny nádrží.

 

 

Zuby jsou přitom nejdůležitější částí těla kosatek. Studie z roku 2017 zveřejněná v odborném časopise Archives of Oral Biology odhalila, že až čtvrtina všech kosatek žijících v zajetí v USA trpí vážným poškozením chrupu. K tomu dochází především kvůli neustálému obrušování zubů o stěny nádrže, které může zajít tak daleko, že zvířatům zůstávají otevřené rány náchylné na infekce. Vědecký výzkum provedený už v 80. letech odhalil, že toto chování je vyvolané stresem.

 

Ve volné přírodě kosatky uplavou i více než 100 kilometrů denně, v zábavních parcích na to však mohou zapomenout. Aby se udržovaly v pohybu, krouží v nádržích, to jim však přirozený styl života nedokáže nahradit. Podle bývalého trenéra kosatek Jeffa Ventreho je velkým problémem i to, že v zajetí žijí v příliš mělkých vodách bez ochrany před sluncem. Jednou z praktik je využívání černého oxidu zinečnatého k barvení zvířat a zakrývání popálenin od slunce.

 

Významným faktorem, který u kosatek žijících v zajetí prohlubuje jejich psychickou nepohodu a deprese, je narušení jejich společenského života. Běžnou praxí je oddělování mláďat od matek. Ve volné přírodě se nicméně nezřídka stává, že zůstávají po celý život po boku matky.

 

 

Kosatky navíc vytvářejí jakési klany - rodiny od dvou do zhruba 15 členů, které jsou stabilní a silně spřízněné. Spolupracují při hledání potravy, mají velmi složité vztahy, dorozumívají se vlastním "jazykem". Podle organizace PETA mají kosatky tak pokročilou formu kultury, která je srovnatelná pouze s tou lidskou.

 

V zábavních parcích jsou skupiny kosatek vytvořeny uměle. Jedinci jsou nuceni obývat prostor s kytovci z jiných rodin, s nimi nesdílejí společný dialekt - jednoduše si nerozumí. Stres je umocněn tím, že v případě konfliktu s jinými kosatkami v nádrži nemají zvířata možnost uniknout. Ba co hůř, podle National Geographic je několik kosatek chováno v úplném osamění, to se týká třeba samice Lolity. Ačkoliv se v zajetí dožívají obvykle nízkého věku, Lolita žije v oceanáriu na Floridě už 50 let.

 

Organizace PETA upozorňuje v souvislosti s epidemií koronaviru na to, ať si lidé představí, jaké to je žít v karanténě 50 let. "Ačkoliv lidé v izolaci pociťují stres, není to nic v porovnání s tím, jak osaměle se musí Lolita cítit po půl století v uzavřeném prostoru," řekla pro deník Miami New Times mluvčí PETA. "Je v karanténě mimo svůj domov v oceánu, izolovaná od všech členů své rodiny," dodala.

 

Byl to především dokument Blackfish, který spustil obrovskou vlnu nevole vůči chovu kosatek. Vzhledem k tomu, že se dokument věnoval příběhu kosatky Tilikum a jejímu životu v parku SeaWorld, hněv padl především na tuto společnost. Statisíce rozzuřených lidí podepisovaly petice a v roce 2016 přišel přelomový okamžik - Kalifornie zakázala chov těchto zvířat. Postupně přibývaly i další, kosatky však stále nemají vyhráno.

TN.cz