Letní slunovrat

Astronomické léto začíná! Takhle ovlivní naši psychiku

V pátek začalo astronomické léto. Podle psychologa má slunečné počasí, které s sebou často nese, pozitivní vliv na psychiku člověka. Psychický stav se ale může zhoršit, jak letních dnů ubývá a navíc se zkracují. Největší problém mají tzv. meteosenzitivní lidé.

Slunovrat letos nastává přesně v pátek v 17:54 středoevropského letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci.

 

Z toho důvodu nastává i nejdelší den. "Slunce u nás setrvá 16 hodin, 22 minut nad obzorem a jen 7 hodin, 38 minut zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc," popsal Pavel Příhoda z astronomického ústavu.

 

Se slunovratem se ale začínají dny zkracovat a noci naopak prodlužovat. To může mít podle odborníka negativní dopad na psychiku, přímo v létě to ale lidé příliš nepocítí. Slunce a hezké počasí totiž podle psychologa lidem prospívá a to, že světla ubývá, si všimnou až na konci srpna.

 

"Když svítí slunce, mění se nám nálada. Vysoké procento lidí se díky slunečnímu svitu cítí lépe. Mají více energie a lepší náladu. Souvisí to s tím, kolik slunečního svitu proniká sítnicí oka. Ovlivňuje to naše hormonální nastavení," vysvětlil psycholog Tomáš Morávek.

 

 

 

I když se v létě dny o něco zkrátí, lidé si toho rozdílu podle psychologa nejdřív téměř nevšimnou. "Někteří lidé jsou meteosenzitivní, tedy citliví na to, jaké je počasí," řekl psycholog. Takoví lidé mohou psychicky či dokonce fyzicky reagovat i na samotný slunovrat.

 

Nejhorší je podle Morávka konec léta, kdy se lidé už začnou připravovat na zimu a uvědomí si, že letní období plné sluníčka a často i dovolených skončilo. Noci jsou navíc najednou delší a ze dne zbývá čím dál méně. "Někdo nese zimu velmi těžko a období mezi zářím a lednem je pro ně náročné," dodal psycholog s tím, že jsou v tomto období dny krátké i na soukromé aktivity.


 

Datum letního slunovratu se může lišit

Odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd vysvětlili, jak dojde k tomu, že v některých letech připadá okamžik slunovratu na 21. června a jindy na 20. června. Je to z několika důvodů:

 

1. Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní 5 hodin a 49 minut. Proto se okamžik letního slunovratu opožďuje každý následující rok o oněch přebývajících 5 hodin a 49 minut. Zařazením přestupného roku se okamžik letního slunovratu "předběhne" o 18 hodin a 11 minut. Přitom může dojít i ke změně data letního slunovratu na 20. červen.


2. V našem řehořském kalendáři vystupuje 400letý cyklus. Rokem 2000 jsme vstoupili do nového cyklu a na jeho začátku vzniknou největší rozdíly. Proto v první polovině 21. století připadne letní slunovrat 41krát na 21. června a devětkrát na 20. června, pokud vycházíme ze středoevropského letního času. Na 20. červen připadne letní slunovrat v letech 2020 (poprvé od roku 1796), 2024, 2028, 2032, 2036, 2040, 2044, 2048 a 2049.
 

3. K pomalým změnám dochází i změnami zemské dráhy. Snad čtenáře potěší, že dnes je z ročních dob nejdelší právě léto a velmi zvolna se ještě prodlužuje. O 6 hodin a 29 minut se léto prodlouží do roku 3000 a ještě v roce 4000 bude léto o 6 hodin a 43 minut delší než dnes. Teprve poté se začne zkracovat.



Letní předpověď

K českému létu patří jak tropické teploty, tak zatažené dny s deštěm a teplotami pod 20 °C. "Sezonní předpovědní modely se zatím přiklání k tomu, že letošní léto bude teplotně normální, a to s pravděpodobností 50 %. Průměrná teplota se v ČR od června do srpna pohybuje na 16,9 °C," řekla odbornice na počasí Dagmar Honsová.

 

Pravděpodobnost teplotně nadprůměrného léta se podle ní zatím pohybuje kolem 30 %. "To ale neznamená, že se tropických dnů nedočkáme," dodala Honsová. K létu v Česku tropické teploty nad 30 °C patří tradičně, naposledy se bez nich obešel rok 1940, chladné léto bylo také v roce 1913.



Pro letní měsíce platí, že jsou srážkově nejbohatší z celého roku - nejvíce srážek je spojeno se silnými bouřkami. "Také srážkově by letošní letní období mělo být podle posledních předpokladů normální. Průměrné srážkové úhrny se pohybují na 82 mm. Pokud plánujete dovolenou v tuzemsku na 14 dnů, počítejte s tím, že si musíte zabalit jak plavky, tak teplejší oblečení," dodala.

 

I během léta se počasí v průměru mění každé 4 dny. Počítat s tím, že celých 14 dnů bude svítit slunce, prý nemůžeme. "Podle statistik bývá nejstabilnější počasí na přelomu července a srpna a také na konci léta. Poslední srpnová dekáda ale už často přináší studená rána kvůli prodlužujícím se nocím. Naopak nejvíce proměnlivé a na srážky bohaté počasí přináší Medard a první červencová dekáda," vysvětlila. 

 

Předpověď počasí:

 

mik TN.cz